OKD prochází útlumem

Jedním ze čtyř posledních dolů, kde ještě společnost OKD těží černé uhlí, je důl Darkov. Foto: Wikipedia Petr Štefek

Dnešní ukončení těžby na dole Lazy je dalším krokem v postupném útlumu fungování společnosti OKD. Kdy skončí těžba černého uhlí úplně, se ale zatím neví.

Černé uhlí se v Ostravě a okolí začalo těžit v 70. letech 18. století, významné byly například Staré hlučínské kamenouhelné doly v Petřkovicích. Rozmach těžby a dalšího na uhlí závislého průmyslu přišel ve 30. letech 19. století. Doly zpočátku patřily zejména arcibiskupovi Rudolfu Habsburskému (1788-1831), který je odkázal olomouckému arcibiskupství. Od arcibiskupství koupil doly Salomon Rothschild, který na Ostravsku začal podnikat v roce 1843. Těžba se od přelomu 18. a 19. století rozvíjela i na Karvinsku, kde hrál důležitou roli šlechtický rod Larisch-Mönnichů. Až do okupace v roce 1939 zůstaly severomoravské doly v soukromých rukou, za druhé světové války byla těžba podřízena potřebám německých okupantů. Po osvobození stát doly znárodnil. To dalo základ dnešnímu podniku OKD (dříve Ostravsko-karvinské doly), jenž zastřešil všechny moravskoslezské doly.

Čtěte také:
NWR údajně nutila OKD k nevýhodným smlouvám
Bakala nenechal v OKD peníze na rekultivace

Už za socialistické éry se uzavřela část šachet, jiné ale naopak vznikly, jako třeba Paskov a Staříč ze 60. a 70. let. V roce 1990 fungovalo v ostravsko-karvinském revíru 13 šachet a OKD zaměstnávaly na 104.000 lidí. Po listopadu 1989 přišlo postupné uzavírání neefektivních provozů, doprovázené propouštěním. V roce 1992 měly OKD přes 72.000 zaměstnanců, o dva roky později pracovalo v devíti dolech přibližně 50.000 lidí. V roce 2017 v OKD i se zaměstnanci dodavatelských firem pracovalo zhruba 11.000 lidí, nyní asi o 2500 méně.

Během historie těžby uhlí v revíru výrazně kolísalo množství vytěženého uhlí. V roce 1895 bylo dle údajů OKD v rakousko-uherské části Ostravska vytěženo 4,6 milionů tun uhlí, za první republiky padl rekord, necelých 13 miliónů tun vytěženého uhlí za celý revír, v roce 1937. Během německé okupace se přešlo k extenzívní těžbě a v roce 1943 bylo dosaženo těžby okolo 20 milionů tun. V době znárodněných dolů se těžba v revíru po poválečném poklesu v 60. letech ustálila kolem 21 milionů tun uhlí. Ještě v roce 1990 OKD vytěžily přes 20,8 milionů tun, v roce 1996 to již bylo o čtvrtinu méně, zhruba 15 milionů tun. V následujících deseti letech se těžba pohybovala mezi 13,2 až 14,7 milionů tun, v dalších pěti letech mezi 10,8 až 12,2 milionů tun. Od roku 2012, kdy OKD naposledy vytěžila přes 10 milionů tun, těžba prudce poklesla až na loňských 4,6 milionů tun uhlí.

Za posledních 30 let skončila těžba například v dolech Jan Šverma (1992), Heřmanice (1993), Odra (poslední důl na území Ostravy, 1994), Julius Fučík (1998) nebo Barbora (2002). V lednu 2007 vyjel poslední vozík s uhlím z dolu Dukla v Havířově a zatím naposledy byl uzavřen důl Paskov, ve kterém byla těžba ukončena 31. března 2017.

Letos v srpnu začala OKD zasypávat první ze dvou uzavřených jam Dolu Paskov ve Sviadnově na Frýdecko-Místecku. První z nich je hluboká téměř 600 metrů a zasypávala se dva týdny, druhá má hloubku přes 900 metrů a její zasypání potrvá tři čtvrtě roku. V podzemí Dolu Paskov stále zůstává podle odhadů několik milionů tun uhlí.

V někdejším Ostravsko-karvinském revíru se už těží uhlí jen v karvinské části, a to v dolech ČSA, Darkov, ČSM-Sever a ČSM-Jih. V Dole Lazy, kde se za téměř 130 let (od roku 1892) vytěžilo bezmála 146 milionů tun černého uhlí, těžba končí dnes. Postupný útlum čeká i ostatní doly, harmonogram dalšího zavírání dolů ještě není znám. Dříve se hovořilo o ukončení těžby v OKD v roce 2024.

OKD také patří zakonzervovaný Důl Frenštát. O žádné z možných variant nakládání s tímto dolem, tedy těžba, další konzervace nebo likvidace, není rozhodnuto.

Mohlo by vás zajímat:
Technika na baterky má začít pomáhat v hlubině
VIDEO: Liebherr – vzpoura strojů
Rypadlo dokráčelo do cíle