OKD se daří, ale budoucnost je nejistá

Globální investoři tlačí na firmy, že pokud nebudou směřovat k uhlíkové neutralitě, ztratí přístup ke kapitálu. Foto: pixabay.com

Černouhelné OKD se po krachu dolů a jejich převzetí státem začalo dařit. Firma předloni vykázala čistý zisk ve výši 3,4 miliardy korun a ziskem ve výši 1,29 miliardy skončilo hospodaření i v loňském roce.

Ekonomické oživení posledních let zasáhlo i sektor černého uhlí, jehož prosperita se odvíjí ve velké míře od cen koksovatelného uhlí, a tedy poptávky po oceli, která do značné míry zase souvisí s tím, jak se daří světovému automobilovému průmyslu.  Proto se také vyrojily nejrůznější optimistické scénáře, podle kterých by se v ostravsko-karvinském revíru mohlo těžit výrazně déle než do roku 2023, kdy podle vládních plánů má skončit těžba na posledním Dole ČSA. Podle premiéra Andreje Babiše je možné, že na Karvinsku se bude „rubat“ až do roku 2027, případně dokonce 2030. OKD už podala žádost o posouzení těžby černého uhlí do konce příštího desetiletí, návrh je nyní v procesu vyhodnocení EIA, napsal server Euro.cz.

Čtěte také:
Sobotka byl překvapen, že OKD získal Bakala
Expremiér Špidla vypovídal dvě hodiny

To vítá nejen na devět tisíc zaměstnanců dolů a pracovníků firem navázaných na OKD, ale i hlavní zákazníci jako ArcelorMittal, U. S. Steel Košice, Moravia Steel či linecký Voestalpine.

„České hutě by byly rády, kdyby se v OKD těžilo co nejdéle, protože to představuje vyšší bezpečnost dodávek než vozit uhlí odněkud z Austrálie,“ říká ředitel Ocelářské unie Daniel Urban. Tuzemské hutě jsou navíc stavěné na parametry karvinského uhlí a přejít na surovinu z druhé strany planety není sice nemožné, pro oceláře to však představuje nepříjemnou komplikaci.

Přílišný optimismus není na místě

Vedení firmy ovládané státem, analytici a koneckonců i samotný Babiš se však k záměrům dlouhodobé těžby vyjadřovali vždy s velkou obezřetností. „Podle vývoje ekonomické situace,“ napsal premiér na twitter koncem letošního února v příspěvku, jak dlouho by se mohlo na Karvinsku ještě fárat. Celé odvětví totiž začíná vnímat první náznaky přicházejícího ekonomického zpomalení. „Odvětví je velmi cyklické, už to pociťujeme pár kvartálů,“ říká za oceláře, tedy nejdůležitější zákazníky OKD, Urban.

Po velmi optimistickém roce 2017 klesl loni zisk těžební firmy k 1,29 miliardy. Příčin bylo několik a stagnace sektoru se zatím úplně neprojevila. Ve výsledcích se odrazily vyšší investice a nižší objem těžby, stejně jako náklady související s připravovaným ukončením těžby. Tedy faktory, které v průběhu letošního roku pokračují s ještě větší intenzitou.

Vedle toho se v hospodaření OKD v plné míře nejspíš projeví dopady tragédie z konce loňského roku, při které na Dole ČSM zahynulo třináct horníků. Jak předpokládala společnost už v loňské výroční zprávě, neštěstí bude mít dopad na objem dodávek zákazníkům, a tedy i výši tržeb.

Především však OKD prodá uhlí za méně než v loňském roce. Jestliže počátkem minulého roku dosahovaly světové ceny koksovatelného uhlí i 260 dolarů za tunu, v současnosti jsou hluboko pod touto hranicí a analytici se vesměs shodují, že sestupný trend bude pokračovat. Právě na pád cen uhlí doplatil (vedle předlužení a nadměrného vyvádění prostředků) i původní vlastník OKD, finančník Zdeněk Bakala.

Černému uhlí spalovanému v elektrárnách v posledních letech významně konkuruje zemní plyn. Zatímco plynové elektrárny jedou naplno, ty černouhelné stojí. Plynu je totiž kvůli teplým zimám na trhu nadbytek a kdysi drahá komodita zlevňuje. V neprospěch černého uhlí hraje i sílící ekologický tlak spojený nejen se zpřísňující se regulací, ale i zdražením emisních povolenek.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Nejlepší podzemní sklápěčka na světě
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
VIDEO: Extrémní golfové hřiště na korbách náklaďáků