Osm otázek pro zelené aktivisty. A vládu

Čím déle probíhají „klimatické“ aktivity, tím víc je zřejmé, že jejich protagonistům chybí relevantní fakta. Že ve skutečnosti nevědí, jak bezpečně nahradit fosilní zdroje. Tragické je, že se jich na to neptají ani politici, kteří jejich nátlaku bezhlavě ustupují.

Požadavky bez řešení. Tak se dá shrnout činnost zelených aktivistů a aktivistických politiků, kteří ženou Česko (i EU) do slepé uličky bezhlavého odstavení všech fosilních zdrojů. Kladou další a další požadavky, které není možné splnit bez obrovské míry nejistoty. To v lepším případě. V horším rovnou k poklesu životní úrovně, ztrátě energetické bezpečnosti, o nezávislosti ani nemluvě.

Čtěte také:
Analýza: V Uhelné komisi se přetlačují tři proudy
Emise z energetiky klesají, z dopravy naopak rostou

Jaké odpovědi ekologisté dosud dluží veřejnosti? Jedna je zásadnější, než druhá. Tak třeba:

Čím budou topit domácnosti v neplynofikovaných obcích, když energetika začne ve velkém spalovat biomasu, což je především dřevo?

Co budou spalovat biomasové elektrárny, když se ukáže, že nemáme v tuzemsku dost biomasy?

Čím budou topit domácnosti v plynofikovaných obcích, když se ukáže, že plyn jde primárně do nově zbudovaných elektráren a tepláren, poháněných plynem, protože ho do Česka nepřitéká dostatek pro všechny?

Kolik bude muset být v Česku postaveno fotovoltaických elektráren a větrných elektráren, aby opravdu nahradily uhelné elektrárny?

Kolik plochy zaberou bateriová úložiště k velkým parkům OZE a jak dlouho budou schopné zásobovat soustavu elektřinou při bezvětří či oblačnosti, o noci nemluvě?

Odkud se bude dovážet elektřina, když jí bude v Česku nedostatek? Podle ČEPS budeme mít nedostatek vlastní elektřiny už v roce 2025. Okolní země na tom budou stejně, jen Německo bude mít čas od času mírné přebytky. (Rakousko je na dovozu závislé už dlouhodobě.)

Kolik elektřiny spotřebuje denně milion elektromobilů? Automobilů bylo v Česku v lednu 2020 bez deseti tisíc šest milionů (zde).

Kolik bude stát uhelný exit a celá dekarbonizace a uhlíková neutralita do roku 2050?

Odpovědi na tyto otázky – a klást se dají další – neobsahují žádné „studie“, kterými se aktivisté a zelení lobbisté ohánějí. Odpovědi na tyto otázky ovšem nezná ani ministerstvo průmyslu, ani vláda. Odpovědi je však potřeba znát tím naléhavěji, čím víc se blíží rozhodnutí vlády o českém uhelném exitu. Dočkáme se jich?

Ekologisté s nimi nepřijdou. Ale vláda by před svým rozhodnutím měla přinést zcela jasné odpovědi. A teprve podle nich rozhodovat. Ne podle diktátu těch, kteří záměrně zatajují závažné informace.