Ovlivnil by přechod na euro české uhlí?

Ilustrační foto: Wikipedie

Přinášíme další část analýzy Petra Hlinomaze, která se zabývá otázkou zavedení eura v Česku a důsledky tohoto rozhodnutí. Mělo by se české uhlí za podmínek společné evropské měny hůře nebo lépe?

Pokud otázku formulujeme jinak, mohla by znít takto: „Jak by na tom mohly být čeští producenti, zpracovatelé a koneční spotřebitelé českého uhlí při přechodu České republiky na euro?“ Zkusme pominout fakt, že přijetí eura asi není v Česku nyní na pořadu dne a podívejme se, co by se asi mohlo v takovém případě dít. Půjde jen o přibližný hrubý pohled, a to ve dvou krocích:

Jak a čím hodnotit dopady přijetí eura?

O možných dopadech přijetí eura se hodně diskutovalo před finanční krizí mezi roky 2005 a 2007. Dělo se tak na půdě ČNB, různých ministerstev (ministerstvo financí, ministerstvo průmyslu a obchodu a další) a v odborných kruzích všeobecně. S velkou měrou zjednodušení lze říci, že hlavní dopady přijetí eura se soustředily na dva okruhy témat.

Čtěte také: Za eurem stojí také uhlí a ocel

V prvém případě následuje „nekonečná“ diskuse o tom, jaký má být optimální kurz pro výměnu koruny za euro. Zda by konverzní poměr měl být spíše vyšší nebo menší, tedy z pohledu běžného uživatele, zda měnit eura dráže nebo levněji. Odpověď není černobílá a hodně záleží na tom, z jakého zorného úhlu se na tuto otázku díváte, zda jako národohospodář a nebo jako běžný spotřebitel. V každém případě konverzní poměr bude veličinou, která položí základ celkového dopadu přechodu od jedné měny ke druhé.

Za druhé lze vysledovat, že povahu účinků přistoupení k euru odborníci většinou posuzují především z pohledu vývoje cen, tedy z porovnání reálných cen zboží před a po konverzi měny. Opět jde o velmi obsáhlé, „šťavnaté“ a neuzavřené téma, (opět) velmi zjednodušeně zhuštěné zhruba do dvou rysů:

• je zajímavé, že obvyklé obavy veřejnosti z „prudkého“ zvýšení cen očekávaného s přijetím eura v odborných studiích obvykle nejsou. Jako hlavní faktor cenového pohybu je označen zcela přirozený jev: důsledek zaokrouhlování cen v přepočtech na novou měnu. Číselné odhady celkového cenového posunu pak studují právě tento efekt.
• počítá se s určitou možností změny struktury cen zboží různého typu s ohledem na obsažený podíl dovozu, tj. jaký podíl zboží nebo surovin na jeho výrobu je zajišťován importem. V tomto případě dopadá na vývoj cen především nastavení výše zmíněného konverzního poměru.

Kam v takových kritériích spadá české uhlí?

Uhlí představuje při přechodu na novou měnu relativně jednoduchý případ. Uhlí je z našeho pohledu totiž domácí surovina s domácím využitím (spotřebou). Export i import uhlí je minimální. Náklady na těžbu i jeho zpracování jsou generovány drtivou většinou v tuzemsku. Vůči pohybu měnového kurzu jsou podmínky těžby a využití uhlí v Česku (tedy v rámci jedné země) při tomto velmi zjednodušeném přístupu relativně nezávislé. Přitom odhlížíme od různých možných způsobů financování provozu a investic těžebních společností, tedy i např. v jiných měnách.

Uhlí představuje při přechodu na novou měnu relativně jednoduchý případ.

Přechod na euro by se mohl z pohledu postavení uhlí na energetickém trhu spíše projevit prostřednictvím nastavení výměnného kurzu koruny za euro, který ovlivní postavení vůči dalším měnám, jako např. vůči dolaru. Energetické suroviny kotované v dolarech, jako např. ropa, pak mohou být o něco více nebo o něco méně výhodnými substituty uhlí v závislosti na nastavení výměnného poměru koruny.

To zažíváme svým způsobem i nyní. Podle kurzu dolaru roste, nebo klesá cena ropy a plynu jako alternativních energetických surovin, které mohou nepřímo soutěžit s uhlím.

Cenový pohyb uhlí při přechodu z jedné měny na druhou by tedy neměl být nijak dramatický. Větší vliv na ceny uhlí bude mít spíše vývoj cen samotného uhlí na mezinárodních trzích (zejména v případě černého uhlí), regulace energetického sektoru, regulace a vývoj cen emisních povolenek a v delším horizontu pak pokles jeho vytěžitelných zásob.

Jak bylo již dříve řečeno, přijetí eura není v Česku na pořadu dne. Zatím se tedy můžeme  dívat alespoň na grafy měnového páru eura a koruny.

Praktická poznámka
Význam značení měnových párů, a jejich pořadí: první je uvedena měna základní, druhá měna vedlejší. Číselná hodnota pak udává, za kolik jednotek vedlejší měny nakoupíme nebo prodáme měnu základní. Konkrétně měnový pár EUR/CZK říká, kolik českých korun zaplatíme za jedno euro. Podle denně vyhlašovaného kurzovního lístku ČNB to bylo například 27,055 českých korun za jedno euro dne 17.7.2015 (nezkoumejme již dále výši skutečných cen, které zaplatíme/obdržíme na přepážkách bank a směnáren)

Mohlo by vás zajímat:
Analýza: Má smysl dovážet uhlí?
Analýza: Při zatmění slunce svítí uhlí
Europoslanci potěšili Gazprom