OZE vyžadují zvládnutí akumulace elektřiny

Centrála ČEPS v Praze Foto: ČEPS

Může v současnosti bezpečně fungovat síť stojící jen na obnovitelných zdrojích a plynu, jak to chce mít od roku 2038 sousední Německo? Odpověď najdete v 2. dílu rozhovoru s vedoucí odboru komunikace a tiskovou mluvčí společnosti ČEPS Hanou Klímovou.

Jak se bude projevovat masivní odstavování uhelných zdrojů elektřiny?

Již v nejbližších 5 – 7 letech se může energetická bilance ČR změnit z čistě exportní na bilanci vyrovnanou až mírně dovozní. Příčinou je významné odstavování uhelných zdrojů zejména s ohledem na zavádění přísnějších ekologických opatření. Tato opatření mají také vliv na ekonomiku provozu modernizovaných zdrojů, neboť vyvolávají potřeby vysokých investic. Odstavení německých uhelných elektráren do roku 2038 představuje nezbytnost náhrady výroby proti roku 2025 přibližně 180 TWh a jedinou možností je  kromě plynových zdrojů masívní instalace OZE.

Čtěte také:
Čtvrt milionu kilometrů drátů za 100 let
ČEPS investuje do sítí 4 mld. Kč ročně

Co budou hlavní problémy, se kterými se Německo bude muset vypořádat?

Velká část nové výroby bude v Německu koncentrována do offshore VTE s dobou využití až 4 500 hodin, což může vést k problémům s přenosem této energie ze severu na jih. V případě plynových elektráren jsou nevýhodou vysoké provozní náklady závislé na ceně plynu. Německo přestává být v tomto scénáři exportní zemí a při dalším nárůstu spotřeby včetně rozvoje elektromobility, se bilance může stát až importní.

To ale asi nebudou jediné problémy?

Další faktorem je proměnlivost výroby při vysokém podílu OZE. Instalovaný výkon větrných a solárních elektráren činí v roce 2040 více než 160 GW a výkon těchto zdrojů silně závisí na klimatických podmínkách, které kolísají od nízkých hodnot až do plného výkonu, tedy zhruba mezi 10 – 80 procenty instalovaného výkonu. Proto bude nezbytné doplnit výrobní portfolio dalšími špičkovými kapacitami a zároveň se intenzivně zabývat otázkou skladování přebytečné energie.

V opačném případě mohou hodnoty zmařené energie (zbytečně vyrobené, protože nespotřebované, pozn. red.) dosahovat velmi vysokých hodnot. Související náklady na redispečink, které se nyní v Německu pohybují okolo jedné miliardy eur, mohou dále výrazně narůst. Pro tento scénář jsou již k dispozici předběžné analýzy. Většina soustav má bilanci vyrovnanou nebo dovozně závislou a k zemím, které v horizontu roku 2038 uvažují s možností vývozu elektřiny v základním zatížení, patří především Francie.

Přechod na energii vyráběnou z obnovitelných zdrojů a bez účasti uhelných a jaderných elektráren vyžaduje vysoké investice do špičkových zdrojů a velkou potřebu akumulace.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Jak se rodí kolosy na čtyřech kolech
VIDEO: Jak složit bagr za 90 vteřin
VIDEO: Největší hydrostatický buldozer na světě