Parlamentní strany chtějí dál těžit uhlí

„Závazky k uhlíkové neutralitě zatím jednoduše nemůžeme přijmout,“ říká poslanec ČSSD Petr Dolínek. Foto: petrdolinek.cz

Vyřadit uhlí z energetického mixu není v brzké době realistické. Neumíme jej totiž zatím nahradit. Shodli se na tom představitelé politických stran na semináři „Budoucnost české energetiky ve světle programů politických stran II“.

„Česko je na tom dobře, protože uhlí v rámci územních limitů nám stejně dojde někdy v letech 2040 až 2045,“ přiblížil s nadhledem situaci České republiky ředitel Výzkumného ústavu pro hnědé uhlí Petr Svoboda. Nepochybuje ovšem o tom, že najít spolehlivou náhradu uhlí bude složité. „Musíme však postupovat s rozumem. Kdybychom se podrobili požadavkům alarmistů, tak rozbijeme sny nejen Gretě, ale také sobě,“ pokračoval. Připomněl také, že vůbec není jisté, zda jsou lidé schopni nějakou klimatickou změnu ovlivnit, ani to, že kroky které se ve jménu toho podnikají, povedou k dobrým výsledkům.

Čtěte také:
Energetická soběstačnost je český trumf
Lidé i firmy odmítají zdražování elektřiny

„Vláda by měla přestat házet firmám klacky pod nohy, jak to dělá Horním zákonem, emisními limity a další legislativou, protože kvůli tomu ztrácíme konkurenceschopnost,“ zdůraznil na závěr svého vystoupení, kterým uvedl diskusní blok o uhlí Svoboda.

Názor sociálních demokratů na další osud uhlí v energetickém mixu republiky je jednoznačný. „My vítáme Uhelnou komisi a doufáme, že zůstane neideologická. Závazky k uhlíkové neutralitě zatím jednoduše nemůžeme přijmout!,“ začal svůj příspěvek poslanec Petr Dolínek (ČSSD). „Používejme (zatím) uhlí a stavějme jádro. A samozřejmě pracujme dál na chemickém využívání uhlí a nezapomeňme, že nevytěžené uhlí je strategická rezerva,“ pokračoval. K možnostem Česka dosáhnout takzvané uhlíkové neutrality Dolínek poznamenal, že podle studie tamního ministerstva energetiky by splnění tohoto cíle v Polsku přišlo na 900 miliard eur. Což by při hypotetickém kurzu 25 korun za euro bylo 22,5 bilionu korun.

„Moravskoslezský kraj, odkud pocházím, se z útlumu těžby dosud nevzpamatoval. V uhelných regionech je již nyní vyšší nezaměstnanost, než v jiných oblastech. Takže vytěžme to, co máme a nezahoďme to jen kvůli Bruselu,“ zní stanovisko KSČM, které přednesl Leo Luzar. Podle jeho strany se také musí firmám vrátit investice, které vložily do odsíření, snížení prašnosti a dalších moderních ekologizačních technologií. „Energetický mix musí zůstat v pravomoci jednotlivých členských zemí,“ zdůraznil Luzar.

Ani hnutí ANO nevidí rychlé opuštění uhlí jako reálné. „Uhelná komise může dostat zadané datum, které má vyhlásit, nebo může hledat reální řešení,“ řekl za hnutí Pavel Pustějovský. „Pokud budeme plnit limity, tak není důvod uhlí omezovat. Ale primárně by mělo směřovat do teplárenství,“ shrnul předseda Podvýboru pro energetiku.

„Dokud máme uhlí a nemáme za něj náhradu, tak těžme uhlí. Nicméně je fakt, že by mělo jít především do teplárenství,“ prezentoval postoj ODS Zbyněk Stanjura. „V tomto volebním období se již objevily návrhy, abychom zavírali uhelné elektrárny už za šest let. A to prosím nepřišlo z Bruselu, s tím přišli čeští poslanci,“ upozornil poslanec. „Nesmí vzniknout ideologická většina poslanců,“ varoval v souvislosti s tím Stanjura.

I SPD chce především počkat na stanovisko Uhelné komise. Řekl to jeho člen a předseda Hospodářského výboru Radim Fiala, který by uzavírání „uhelné kapitoly“ kolem roku 2030 považoval za špatné. „Uhlí se má dotěžit, pokud je to ekonomické,“ řekl také. „Kolegové Luzar i Stanjura potvrzují to, co vidím v Moravskoslezském kraji i já. Od 70. let se tam udělal obrovský pokrok,“ připomněl Fiala. Ten upozornil i na svou zkušenost z Ústeckého kraje, kde plná sokolovna zvedla ruce pro pokračování těžby uhlí. „Protože jsou na ní závislí,“ uzavřel předseda Hospodářského výboru.

Petr Pávek (Starostové) v rámci debaty o uhlí vyslovil podporu názorům Pavla Pustějovského, tedy hnutí ANO. Konstatoval také, že poslanecké debaty o energetice jsou velmi racionální.

„Odstavení uhelných elektráren v letech 2038 – 2045 by bylo reálné. Ale vyřešit teplárenství, to bude podstatně složitější,“ řekl za Piráty poslanec Petr Třešňák. Upozornil zároveň na to, že přes racionální přístup se zatím poslancům nedaří řešení v sociální oblasti, jež jsou pro útlum uhlí nutná.

Mohlo by vás zajímat:
Elektrotahač má spotřebu jako malé město
VIDEO: Sci-fi bagr z Jižní Koreje
Služební auto obra Koloděje