Doba čtení:2 m, 35 s
Petici proti plánovanému rozšíření polského hnědouhelného dolu Turów předali v Bruselu zástupci Libereckého kraje a nevládních organizací místopředsedkyni petičního výboru Evropského parlamentu. Polsko podle nich prodloužením provozu dolu a jeho rozšířením porušuje unijní právo.
Evropská komise se již začala problémem, který ohrožuje přístup tisíců obyvatel českého pohraničí k pitné vodě, zabývat a vyzvala Polsko k reakci.
„Moc možností už nezbývá, a pokud se nevyužije čas několika nejbližších šesti týdnů, tak může polská strana získat licenci od báňského úřadu a tím pádem bude rozšiřovat a těžit dál,“ řekl novinářům v Bruselu radní libereckého kraje Jiří Loffelmann. Kraj se podle něho obrátil na unijní orgány jako na poslední instanci poté, co se marně snažil s Polskem situaci dlouhodobě řešit. Přihlásil se například jako účastník povolovacích procesů v Polsku a zároveň podal žalobu proti změně územního plánu, kterou polská Bogatyně loni v květnu umožnila další rozšíření dolu.
Čtěte také:
Polsko připustilo vliv dolu na stav vody
Poláci v tichosti rozšiřují důl na hranicích
Podle právničky Petry Urbanové z kanceláře Frank Bold, která v případu kraj zastupuje, porušuje projekt unijní směrnice o dopadu na životní prostředí či zásoby vody. EK zahájila řízení, v jehož rámci se nyní dotazuje Polska na podrobnosti projektu a vyzvala ho k vyjádření. Komise by v krajním případě mohla Varšavu žalovat u unijního soudu a požádat o vydání předběžného opatření, které by další těžbu znemožnilo.
„Věříme, že už jenom fakt, že komise kauzu sleduje a Polsko je pod drobnohledem, by mohl vést k tomu, že Polsko rozhodnutí (povolující projekt) nevydá,“ řekla Urbanová, která kvůli řízení jednala se zástupci generálního ředitelství EK pro životní prostředí.
Petici se 13 000 podpisů dnes od zástupců kraje, dotčených obcí a ekologické organizace Greenpeace převzala místopředsedkyně petičního výboru EP Tatjana Ždanoková, podle níž se bude výbor věcí zabývat příští týden.
„Velmi nás znepokojují podobné případy jako tento, v nichž je porušováno evropské právo,“ řekla s tím, že unijní orgány by měly o věci rozhodovat proto, že se týká více zemí.
Německá europoslankyně Anna Cavazziniová upozornila na to, že problémy s pitnou vodou hrozí kvůli dolu také obcím v sousedním Sasku. Další rozšiřování těžby je podle ní navíc v rozporu s klimatickým plánem komise počítajícím s přechodem od uhelných dolů k čistým zdrojům energie. Právě Polsko bude největším příjemcem peněz z nového unijního fondu sloužícího k vyrovnání sociálních dopadů přechodu k ekologickým technologiím.
Hnědouhelný důl v Polsku zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu Turów. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam chce těžit až do roku 2044. Rozšířit ho plánuje až na 30 kilometrů čtverečních a těžit se Poláci chystají do hloubky až 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Důl se má rozšířit o 14,6 hektaru podél silnice z Žitavy do Bogatyně. V Česku jsou nejblíže obce Uhelná, Václavice, Oldřichov na Hranicích a Hrádek nad Nisou.
Mohlo by vás zajímat:
TOP 10 největších uhelných dolů
TOP 10 navždy bohatých
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu