Doba čtení:2 m, 29 s
Ve světle dnešních událostí si Piráti tento twitterový příspěvek své bývalé poslankyně a současného europoslance určitě za rámeček nedají.

S velkou pompou oznamoval pirátský poslanec Jakub Michálek návrh na speciální zdanění uhelných elektráren a zvýšení poplatků z těžby surovin. Ze všech stran ale přišla studená sprcha. Není to přitom poprvé, co Piráti šlápli v energetice vedle. Proč se jim v této oblasti hrubě nedaří?

„Zvýšení úhrad za vydobytý nerost spolu s dodatečným zdaněním uhelných elektráren by skutečně mělo negativní dopad na stabilitu odvětví a lze ho tak považovat nejen za nesystémové řešení, ale rovněž za řešení, které by v situaci, v níž se ekonomika nachází, mohlo vést k ohrožení dostupnosti a stability surovin a energetických zdrojů.“ Této příkré odpovědi se ve zkratce Piráti dočkali od Ministerstva průmyslu a obchodu, které jejich návrhy analyzovalo.

Ministerstvo smetlo pirátské návrhy

Jakkoli je odpověď příkrá, těžko může někoho kromě samotných Pirátů překvapit. Nejen Česko, ale celá Evropa se totiž nachází v dramatické energetické krizi, kterou umocňují obavy z úplného zastavení dodávek ruského plynu. Všechny členské země tak horečně hledají možné způsoby na zajištění jiných zdrojů výroby elektřiny. Například Německo prudce zatáhlo za ruční brzdu v odchodu od uhlí a podle posledních zpráv už začalo zvažovat i odsunutí jaderného konce. Země navíc hledají způsoby, jak svým obyvatelům ulevit od nebývale vysokých cen energií.

Vzhledem k tomu, že je uhlí u nás stále největším zdrojem pro výrobu elektřiny i tepla, působil pirátský návrh až bizarně. Proto se také okamžitě ostře ozvali odborníci i zaměstnavatelské svazy. Ministerská analýza jejich argumenty potvrdila.

Problém pirátského přístupu k energetice tkví nejspíš v tom, že se až příliš nechávají strhnout zelenou ideologií, přičemž jim uniká podstata v podobě zajištění energetické bezpečnosti a stability dodávek. Takový přístup vede ke strategickým chybám. Piráti byli v minulých letech silným zastáncem rychlého konce uhlí a jeho nahrazení ruským plynem. „Jako logická a rychlá se jeví právě náhrada uhlí zemním plynem – přítomnosti zemního plynu po dobu alespoň jednoho ekonomického cyklu se tedy nevyhneme,“ řekl na jaře loňského roku předseda Pirátů a dnes ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.

Jak budeme čelit nedostatku plynu?

Tato slova pronesl v době, kdy už muselo být každému jasné, že je Rusko minimálně riskantním partnerem. Možná už v té době začal Gazprom snižovat dodávky plynu do Evropy. Čeští Piráti nebyli v tomto postoji v Evropě ojedinělí. Rusko různými způsoby obalamutilo řadu evropských politiků i ekologických organizací. Dnes už je evidentní, že v řadě případů byla motivace přímá a finanční. Věřme, že v případě Pirátů tomu tak nebylo. Pachuť ale zůstává. Zejména, když lze stále dohledat například twitterový příspěvek bývalé pirátské poslankyně a protiuhelné aktivistky Dany Balcarové, kterak si se současným pirátským europoslancem Mikulášem Pexou pochutnávají na pelmeních na ruské ambasádě a slaví vítězství nad nacismem.

Je pouze na Pirátech, aby dokázali, že jakékoli pochybnosti nejsou na místě. Jejich poslední návrhy, které se dočkaly tak příkrého odmítnutí, však ukazují, že v energetice stále tápou.