Plynovodem Jamal neteče ruský plyn na západ

Cena zemního plynu pro evropský trh na začátku října skokově vzrostla, za dva dny skoro o 60 procent nad 160 eur (tehdy 4070 Kč) za megawatthodinu (MWh). Pak se začala snižovat, proti loňsku je ale pořád velmi vysoká. Foto: pixabay.com

Dodávky ruského plynu přes plynovod Jamal směrem na západ se o víkendu zastavily, ukázaly záznamy německého provozovatele plynovodní sítě, společnosti Gascade. Agentura Interfax informovala, že tok plynu byl přesměrován opačným směrem – ze západu na východ. Příčiny nejsou jasné. Zástupce Gazpromu později uvedl, že kolísání poptávky po ruském plynu závisí na momentálních potřebách kupujících.

Plynovod vede přes území Polska, které však uvedlo, že nadále dostává množství suroviny odpovídající smlouvě s dodavatelem. Ruská plynárenská společnost Gazprom později uvedla, že závazky vůči svým zákazníkům v Evropě plní.

Čtěte také:
Ruské plynové eso v rukávu
Česko téměř veškerý plyn dováží z Ruska

Dodávky plynu z Ruska se ostře sledují v situaci, kdy ceny této suroviny v Evropě strmě vzrostly. Podle společnosti NET4GAS, která zajišťuje mezinárodní přepravu plynu do České republiky, bude mít přerušení dodávek na republiku velmi malý dopad.

Mluvčí polské státní plynárenské společnosti PGNiG řekl, že množství plynu je výrazně nižší než obvykle, Polsko ho ale stále dostává nasmlouvané množství. Zástupce polského provozovatele plynovodů Gaz-System řekl, že ruský plyn do Polska přichází v obráceném směru – tedy ze západu na východ. „V současnosti není poptávka po přepravě plynu směrem do Německa,“ uvedl.

Za současným nárůstem ceny plynu v Evropě stojí více faktorů, zejména je to ale vyšší poptávka po pandemii a nízké zásoby. Někteří kritici tvrdí, že Gazpromu tato situace vyhovuje a že se tak snaží tlačit na rychlé schválení plynovodu Nord Stream 2. Gazprom taková obvinění odmítá. Nord Stream 2 už je hotový a bude přivádět plyn z Ruska po dně Baltského moře do Německa.

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) a někteří europoslanci obviňují Gazprom, že nedělá dost pro zvýšení dodávek do Evropy. Ruský plynárenský gigant ale tvrdí, že vždy dodržuje své smluvní závazky, což potvrzují i jeho odběratelé v jižní a západní Evropě. Ti si žádné dodatečné dodávky plynu v době nejvyššího růstu cen od Gazpromu neobjednali, ukázal říjnový průzkum agentury Reuters.

Plynovod Jamal přivádí ruský plyn přes běloruské a polské území do Německa. Jeho kapacita je až 33 miliard metrů krychlových ročně. Loni vypršela platnost smlouvy mezi Ruskem a Polskem týkající se tranzitu suroviny, ale Gazprom si může objednávat přepravní kapacitu v aukcích.

Přerušení dodávek prostřednictvím plynovodu Jamal by mělo mít jen velmi malý dopad na toky plynu do České republiky, protože ČR odebírá plyn především z jiných přepravních tras. Proto v současné době neočekáváme snížení vstupních objemů do ČR,“ řekl v reakci na informace o Jamalu mluvčí NET4GAS Vojtěch Meravý.

V případě, že by šlo o nátlak Kremlu, zvedla by se cena plynu o desítky procent a v ČR by zkrachovaly další firmy dodávající energie, poznamenal hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Pokud se nejedná o krátkodobou, například technickou záležitost, jež se vyřeší v řádu hodin, bude následkem situace prudké zvýšení velkoobchodních cen plynu v EU, až se v pondělí otevřou příslušné burzy. Přerušení dodávek přichází v nejméně vhodnou dobu, kdy obchodníci s plynem vyčkávají, zda slib (ruského prezidenta) Vladimíra Putina, že Rusko dodá Evropě více plynu, není opět jen planý,“ dodal Kovanda.

Cena zemního plynu pro evropský trh na začátku října skokově vzrostla, za dva dny skoro o 60 procent nad 160 eur (tehdy 4070 Kč) za megawatthodinu (MWh). Pak se začala snižovat, proti loňsku je ale pořád velmi vysoká.

Kontrakt na dodání plynu v prosinci se v pátek odpoledne pohyboval kolem 66,10 eura (1695 Kč) za MWh, ukazují data pro virtuální obchodní uzel Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je určující pro ceny na evropském trhu. Před rokem se cena pohybovala kolem 15 eur (382 Kč) za MWh.

V reakci na prudký růst cen plynu už zastavilo činnost několik dodavatelů, v České republice se to týká například společnosti Bohemia Energy, která měla skoro milion zákazníků. V Británii několik distribučních firem zkrachovalo, potíže mají i firmy v Německu.

V reakci na současný rychlý růst cen energií Evropská komise (EK) tento týden oznámila, že prověří výhody a rizika společných nákupů plynu, což podporuje část zemí sedmadvacítky. EU by mohla plyn v době nízkých cen nakupovat a skladovat pro pozdější využití. V současné době ale mezi státy EU nepanuje jednotný postoj, jak si s vysokými cenami energií poradit.

Česká vláda jako okamžité řešení zdražování elektřiny a plynu zvolila dočasné zavedení nulové daně z přidané hodnoty (DPH) na listopad a prosinec, což je ale v rozporu s unijním pravidly. Ministr průmyslu Karel Havlíček doufá, že vzhledem ke složité situaci bude mít Brusel pro tento krok pochopení a nezahájí s Českem řízení, případně je Praha připravena upravit návrh snížené DPH.

V polovině tohoto týdne ceny plynu i elektřiny v Evropě začaly klesat. Ruský prezident Vladimir Putin totiž Gazpromu nařídil začít čerpat plyn do evropských zásobníků, jakmile naplní zásobníky v Rusku. To by podle šéfa Gazpromu Alexeje Millera mohlo být po prvním listopadovém týdnu.