Doba čtení:3 m, 18 s
Plyn není sprosté slovo. Tato věta je nepochybně pravdivá. Přesto bych se vsadil, že mnoho ekologických aktivistů vyskočí ze židle, když zjistí, že ji ve svém komentáři pro Právo napsal ministr životního prostředí Petr Hladík.
Ministr svůj komentář opatřil titulkem „Uhlí na odchodu. Zelená pro obnovitelné zdroje i plyn“ a obhajuje v něm připravovanou novelu zákona o ochraně ovzduší, která obsahuje zákaz uvádění na trh kotlů na uhlí od roku 2025.
„Úkolem novely je mimo jiné upozornit, že s uhlím jako s neochvějnou jistotou do budoucna opravdu nemůžeme počítat. Musíme být připraveni na to, že uhlí bude drahé a časem i nedostupné. Právě proto je třeba už nyní myslet na to, čím budeme za deset či patnáct let topit. Bude to tepelné čerpadlo, dřevěné pelety, či surové dřevo nebo plynový kondenzační kotel? Všechny tyto formy budou určitě mnohem výhodnější a k přírodě šetrnější než uhlí,“ napsal Hladík.
Nelze zpochybnit fakt, že doba uhelná opravdu za nějakou dobu skončí. Od ministra životního prostředí navíc není překvapivé, když se tento konec snaží uspíšit. Ovšem na velmi tenký led se Hladík pustil, když současně vyslovil až překvapivě silnou podporu zemnímu plynu.
Hladík trvá na konci uhlí v roce 2033
„Budoucnost má ale i plyn. Už dnes je kondenzační plynový kotel levnější než ten uhelný. Plyn není sprosté slovo. Zbavujeme se závislosti na tom ruském a vláda ho pro Českou republiku zajistila dostatek. V budoucnu by tak nemělo hrozit zdražení, jaké jsme zažili v zimě. Nově bychom mohli vrátit dotační podporu také na plynové kotle, kterou jsme zrušili po začátku války na Ukrajině, kdy cena plynu stoupala, a my jsme se potřebovali odstřihnout od ruského zdroje,“ napsal Hladík.
Kdybyste tyto věty přečetli ekologům, nejspíš by za autora tipovali některého z plynařských lobbistů, ale určitě ne ministra životního prostředí.
Nutno připomenout, že plynařská lobby, mohutně financovaná zejména Kremlem, odvedla v minulosti opravdu dobrou práci, když se jí povedlo přesvědčit velkou část veřejnosti, že plyn je prakticky zelený zdroj. Ve své válce proti uhlí na tuto propagandistickou vlnu naskočila dokonce i část ekologických aktivistů.
Hladík by si ale měl uvědomit, že se situace změnila. V šuplících Evropské komise leží studie z roku 2015, která na číslech ukazuje, že dovážený plyn představuje z klimatického hlediska obdobnou zátěž jako uhlí spalované v blízkosti lomů. Důvodem jsou zejména úniky metanu, který je mnohem silnějším skleníkovým plynem než oxid uhličitý. A to navíc čísla počítala převážně s plynem přepravovaným plynovody. V případě dnes tolik populárního LNG, které převážejí tankery, budou s velkou pravděpodobností hodnoty pro plyn ještě negativnější. Nemluvě o tom, že jde často o břidlicový plyn těžený u nás zakázaným frakováním.
Češi požadují energetickou soběstačnost
Navíc je nutné pamatovat, že plynem na rozdíl od uhlí nedisponujeme, takže jeho dovoz ještě zvyšuje naši energetickou závislost. Pokud Hladík tvrdí, že jej vláda zajistila dostatek, jde pouze o popis současné situace. Stále totiž nejsou podepsány žádné dlouhodobé kontrakty.
Především by si ale měl ministr životního prostředí zjistit, že pro ekologické kruhy už je plyn stejně sprosté slovo jako uhlí.
„O plynu se často mluví jako o „mostu“ k bezuhlíkové ekonomice. Ve skutečnosti je další rozvoj plynové infrastruktury s řešením klimatické krize neslučitelný. Plyn má ve skutečnosti na klima mnohem horší vliv, než se běžně připouští. Při spalování má sice podle propočtů jen poloviční emise CO2 na jednotku vyrobené energie oproti uhlí. V těchto výpočtech se ale opomíjí vliv rozsáhlých úniků samotného plynu — tvořeného metanem, který má na klima ještě horší vliv, než oxid uhličitý — do atmosféry. Jinak řečeno, rozvoj plynové infrastruktury si už v dnešní době nemůžeme dovolit, pokud se chceme vyhnout klimatickému rozvratu. Plyn tak není mostem k bezuhlíkové budoucnosti, ale do pekla klimatického rozvratu,“ napsal například už v roce 2020 v Deníku Referendum Radek Kubala, kterého podpora plynu z úst ministra životního prostředí určitě netěší.