Pod elektrickým vedením teplárny vznikají motýlí dálnice

Modrásek kozincový byl zjištěn na lokalitě V Borovinách. Foto: wikipedia.org

Teplárna Kladno, která patří skupině Sev.en Energy, začala ve spolupráci s kladenským referátem životního prostředí a Vladimírem Hulou z Mendelovy univerzity v Brně řešit údržbu průseků pod elektrickým vedením tak, aby se zde dařilo motýlům a případně i dalším skupinám živočichů.

Jako vzorová byla vybrána tři místa v okolí osady Dříň. „Na těchto plochách jsme se zaměřili na to, co zde roste a létá a bylo velkým překvapením, že díky naší péči zde potkáváme několik ohrožených druhů motýlů a rostlin. Jedná se dokonce o druhy z Červeného seznamu bezobratlých České republiky, tedy našich nejohroženějších motýlů,“ zdůraznil vedoucí technik elektro Teplárny Kladno Petr Hamouz.

Po těžbě je třeba obnovit území o velikosti 58 tisíc fotbalových hřišť

Zcela unikátní je výskyt soumračníka skořicového (Spialia sertorius), který je veden v Červeném seznamu jako druh zranitelný. Tento motýl se vyvíjí na osluněných rostlinách krvavce menšího (Sanguisorba minor). Rostliny, které milují slunné polohy, často rostou i z holé skály a těmto podmínkám je plně přizpůsobený i tento motýl. Takový biotop, tedy obnažená půda či skála, kde jsou ustálené podmínky bez další vegetace, je u nás vzácný. Soumračník skořicový se tak vlastně vyskytuje pouze v chráněných územích.

A tím jsou v našich podmínkách průseky pod elektrickým vedením, což z nich dělá skvost, o který se vyplatí starat. Společně s ním se zde vyskytuje i celá plejáda dalších druhů. Asi největším klenotem jsou barevní modrásci. Nejvýznamnější je velmi početná populace krásného modráska černolemého (Plebejus argus). Tento podle Červeného seznamu téměř ohrožený motýl zde vytváří populaci čítající stovky jedinců. Vyžaduje nízký trávník s dostatkem vikvovitých rostlin, tedy přesně to, co zde v rámci údržby vytváříme,“ poznamenal Hamouz.

Krajina velmi výrazně zarůstá a pravidelnou údržbou pod vedením vysokého napětí se zarůstání zabraňuje a dostávají šanci živočišné druhy, které z naší krajiny mizí. Není to jednoduchý úkol a stávající způsoby údržby nejsou optimální. „Budeme se snažit tuto údržbu upravit tak, aby vyhovovala nejen stávajícím druhům, ale případně i dalším, které zde doposud nebyly zjištěny. A samozřejmě i na větších plochách než doposud,“ uzavřel Petr Hamouz.