Po těžbě je třeba obnovit území o velikosti 58 tisíc fotbalových hřišť

Svahy ČSA. Foto: Markéta Hendrychová

Obnovu krajiny po těžbě nerostných surovin si v Česku žádá území větší než 400 km2. Ne vždy je ale třeba využívat technicky náročnou rekultivaci. Příroda si v řadě případů dokáže poradit sama přirozenou obnovou – sukcesí. Největší potenciál jí nabízí vytěžené lomy, probíhat ale může i v rekreačních městských oblastech. Sukcese je navíc nástrojem, který by mohl pomoci Česku do roku 2030 dohnat 8% deficit chráněných území, a splnit tak cíle EU ve Strategii ochrany biodiverzity. Vyplývá to z analýzy projektu datové žurnalistiky Evropa v datech.

V Česku se v současné době nachází přes 400 km2 území s projevy těžby, které je potřeba obnovit. Jedná se o území velké přibližně jako 58 tisíc fotbalových hřišť. Tyto oblasti lze k životu probudit technickou rekultivací, která ale často krajinu redukuje na nežádoucí jednodruhové porosty. Ekologičtějším a přirozenějším řešením je tak sukcese. Ta představuje obnovu krajiny, o kterou se stará sama příroda a její přirozené procesy, a kde je neodborný zásah člověka spíše nežádoucí. V Česku tak mohou samovolně vzniknout unikátní mokřady či naopak polopoušť, která je u nás jinak vzácná. Některé lokality se díky sukcesi stávají útočištěm pro ohrožené druhy živočichů či rostlin nebo turisticky zajímavými místy.

 

Řada evropských zemí by mohla jít Česku příkladem

Ve vyspělých zemích jako jsou Německo, Finsko, Dánsko či Švédsko se spontánní a řízená sukcese stala běžnou součástí péče o krajinu. Například v Německu je uzákoněn povinný 15% podíl rekultivovaného území určený k sukcesi. I díky tomu mohly vzniknout jedinečné lokality v Dolní Lužici. V Dánsku se rekultivace po těžbě štěrkopísků provádí z velké části řízenou či neřízenou sukcesí, aniž by byl podíl sukcesních území uzákoněn. „V globálním měřítku ale bohužel stále existuje řada zemí, kde závazek těžebních společností rekultivovat po ukončené těžbě není řádně zakotven v legislativě nebo je jinak problematický. V praxi tak k rekultivacím vůbec nedochází nebo jen zřídka,“ říká Kamila Svobodová z univerzity v Göttingenu.

Vznikne místo uhelného lomu unikátní divočina?

Česku chybí 8 % chráněných území

Česku může sukcese významně pomoci plnit cíle EU ve Strategii ochrany biodiverzity. Ta do roku 2030 požaduje zvýšit rozlohu chráněných území na celkových 30 % rozlohy EU, a to s různou mírou přispění členských států. V případě Česka činí plocha všech chráněných oblastí více než 22 % území. „Pokud bychom měli naplnit cíle evropské strategie, bude třeba chránit dalších 8 % území, což se rovná území o rozloze devíti Národních parků Šumava. Právě sukcese má velký potenciál tato mimořádná území vytvářet,“ vysvětluje Kateřina Novotná, analytička Evropy v datech. Markéta Hendrychová z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) dále dodává: „Sukcese, jako nástroj ekologické obnovy, se nabízí jako jeden z efektivních dílků do pestré mozaiky nové krajiny, a také jako příležitost dosažení větší rozlohy chráněných územích, kterou jsme jako stát přislíbili EU.“

Příležitost pro vzácné druhy rostlin a živočichů

Obnova krajiny po těžbě se provádí již desítky let a byla provedena na více než polovině území bývalých hnědouhelných lomů v Česku. Rozdíl mezi technicky zrekultivovaným územím a sukcesí je ale patrný. „Plochy ponechané přírodním procesům, tedy sukcesi, jsou naprosto odlišné od terénně upravených, usilovně udržovaných a hnojených ploch, a tomu odpovídá i druhové složení. Území vzniklé díky těžbě představuje neopakovatelnou příležitost pro vzácné druhy rostlin a živočichů. Nejedná se o jednoho broučka, ale o stovky druhů, vysvětluje Markéta Hendrychová.

Podle odborníků má rekultivace doplnit i sukcese

Nové plochy mohou vzniknout na Mostecku

Sukcese může probíhat na různých územích – ať už jsou to výsypky, opuštěná pole, pískovny, náplavy řek nebo třeba lesy po kalamitách či požárech. Specifická jsou pak území po těžbě. Hornickou činností totiž vznikají plochy s jedinečným tvarem i složením půdy, které jsou ideální právě pro sukcesi pestrých biotopů.

Nadějné jsou v tomto směru plochy v lomu Vršany o rozloze 225 fotbalových hřišť, které mají největší potenciál k registraci jako významné krajinné prvky nebo také lom ČSA na Mostecku, který by se mohl stát maloplošným chráněným územím národní kategorie. Žije zde minimálně 269 zvláště chráněných nebo vzácných druhů živočichů a rostlin, které jsou přímo uvedené v zákoně o ochraně přírody a krajiny jako ohrožené nebo se vyskytují v červeném seznamu živočichů a rostlin ČR. Některé druhy pak přežívají takřka pouze v oblastech bývalých lomů. Důvodem je mimo jiné absence chemických hnojiv, a tedy větší množství hmyzu, kterým se ptáci živí.

Sukcesní plochy jako oblíbené turistické destinace

Díky sukcesi byla vytvořena řada turisticky oblíbených míst. Tím nejznámějším je lom Amerika na Berounsku, přezdívaný jako český Grand Canyon. Dále pak lom Růženín v Brně nebo další zajímavé sukcesní plochy, jako jsou například Hornojiřetínská, Kopistská nebo Radovesická výsypka a samozřejmě celá řada dalších bývalých lomů. „Plno sukcesních ploch si lidé dávají za cíl výletů po celé republice. Mnohdy ani netuší, že to dříve býval lom. Když slyším, jaký je už dnes zájem o studentské exkurze do lomů nebo Uhelných safari, myslím, že pokud se v Česku objeví více přírodních území se spontánní sukcesí – jak na souši, tak i co se vodního prostředí týče – bude to velké lákadlo a místní z toho budou mít prospěch,“ uzavírá Hendrychová.

Fotografie sukcesních ploch. Foto: Markéta Hendrychová