Kauza Mostecké uhelné se v září vrací k Vrchnímu soudu v Praze s důkazem, který může otřást dosavadním výkladem případu. DVD ze švýcarského spisu, o které se podle obhajoby opíraly klíčové závěry proti Antoniu Koláčkovi, nese stopy zásahu v programu Adobe Photoshop. Metadata zmizela a původní podobu dokumentů nelze spolehlivě ověřit.
Nosič pochází podle parlamentnilisty.cz ze švýcarského spisu a podle obžaloby důkazy na něm patřily k nejdůležitějším. Právě z těchto materiálů měly vzejít závěry o vině Antonia Koláčka, někdejšího manažera Mostecké uhelné společnosti. Obhajoba tvrdí, že s DVD někdo po jeho vzniku pracoval v programu Adobe Photoshop a že po tomto zásahu zmizela metadata, tedy technické údaje umožňující ověřit historii digitálních dokumentů. Soud se tak bude muset vypořádat s tvrzením, že jeden z důležitých podkladů celé kauzy není tak pevný, jak se léta předpokládalo.
Slovo metadata zní možná jako technická marginálie. V trestním řízení ale může být tato zdánlivá drobnost rozhodující. Metadata jsou neviditelné záznamy uvnitř každého digitálního souboru. Říkají, kdy soubor vznikl, kdo s ním pracoval, zda byl kopírován, upravován nebo ukládán v jiné podobě. Jsou to digitální otisky prstů. A právě ony umožňují ověřit, jestli dokument předložený jako důkaz odpovídá dokumentu, který existoval v době, kdy měl vzniknout. Pokud jsou smazána, nelze prokázat, že s důkazem nebylo manipulováno. Takový důkaz může být zpochybněn a bez důkazů nelze v trestním řízení vynést odsuzující rozsudek.
Nezávislá analytička Tereza Vašinová, která se dokumentací zabývala, popsala problém konkrétně. DVD podle ní vzniklo v roce 2007. O čtyři roky později, v roce 2011, s ním někdo pracoval v programu Adobe Photoshop. Právě při této operaci byla smazána veškerá metadata. „Nelze doložit, co se s tím DVD dělo mezi rokem 2007 a 2011. A to smazání metadat proběhlo zcela záměrně,“ uvedla Vašinová. Čtyři roky bez záznamu. Čtyři roky, které soud nemůže prověřit. DVD podle Vašinové navíc neobsahuje kontrolní součet ani žádný jiný technický identifikátor, který by prokázal, že jeho obsah zůstal od okamžiku vzniku nezměněn. Není tedy možné ověřit, že to, co soud četl jako důkaz, je totožné s tím, co na disk někdo původně zapsal. V tomto případě se podle Vašinové jedná o nosič, který měl v kauze mimořádnou váhu. „To DVD je v podstatě klíčem k celé kauze a problematické je hned ve dvou ohledech. Jednak s ním bylo manipulováno ve Photoshopu. A jednak obsahuje dokumenty a listiny, jejichž pravost nelze ověřit,“ říká Vašinová.
Obžaloba sama označuje švýcarské podklady za „nejdůležitější zdroj důkazů“. Právě z těchto materiálů pocházejí závěry o tom, že Koláček ovládal offshorové struktury na ostrově Man. A právě tento závěr formoval obraz celé kauzy. Odvíjely se od něj úvahy soudu o tom, kudy měly téct peníze a kdo byl konečným vlastníkem. Koláček tuto konstrukci odmítal od začátku. „Pokud někdo upravoval dokumenty ve Photoshopu a mazal technické údaje o souborech, a přesto se s tímto DVD pracovalo jako s důkazem proti mně, je to mimořádně vážná věc,“ řekl. Jeho obhájce Pavel Staněk právě v tom formuluje právní jádro problému: „Soud musí mít jistotu, že jde o dokument, jehož původ, podoba a historie jsou spolehlivě ověřitelné. Pokud se ukazuje, že dokumenty nesou stopy úprav a zároveň chybí údaje, které by vysvětlily, jak k těmto úpravám došlo, je to z hlediska dokazování zásadní problém.“
Vrchní soud v Praze se případem bude zabývat na začátku září. V odvolacím řízení půjde o víc než o jedno DVD. Půjde o to, zda švýcarské orgány správně vyhodnotily a předaly dokumenty, které pak tvořily páteř obžaloby. Svůj pohled na švýcarskou větev kauzy nabídl ParlamentnímListům.cz také někdejší ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr. Když švýcarští prokurátoři přijeli případ došetřovat, pokoušel se jim vysvětlit, co se v Mostecké uhelné skutečně odehrálo. Setkání si pamatuje živě. „Mně to opravdu nutí k více než pozasmání… Byla to vpravdě strašně humorná událost, když tady ti švýcarští prokurátoři přišli tu situaci řešit. A já jsem jim vykládal, jak přesně probíhala ta privatizace Mostecké. Řekl jsem, že to byla celostátní záležitost. A ti si mysleli, že jsem se zbláznil. Kroutili hlavami, div si neťukali na čelo. Asi jsem jim to nedokázal vysvětlit. Nebo možná spíš oni to nedokázali pochopit,“ říká Grégr. Komunikace narážela na zeď nepochopení. Česká transformační realita 90. let byla švýcarským prokurátorům evidentně cizí. Grégr ale nezůstává jen u vzpomínky na neporozumění české privatizaci. Míří dál, k motivaci švýcarské strany. Švýcarské právo umožňuje zabavit majetek pocházející z „neregulérních transakcí“ a zabavené prostředky pak připadnou tamním kantonům. Grégr se ptá nahlas, zda celé trestní řízení nebylo od začátku vedeno i tímto zájmem. „Teď je otázka, jestli to svým způsobem bylo také účelové,“ říká. A uzavírá lakonicky: „Účel světí prostředky.“ Před Vrchním soudem teď nestojí otázka, jestli se nám privatizace Mostecké uhelné líbí, nebo nelíbí. Jde o otázku, zda bylo porušeno právo. A pokud má být někdo shledán vinným na základě dokumentů převzatých ze zahraničí, musí být jasné, že tyto dokumenty jsou pravé, úplné a technicky ověřitelné. Pokud by soud došel k závěru, že kolem DVD s důkazy existují podstatné pochybnosti, může se z příběhu vyprávěného jako symbol privatizačního tunelování stát příběh, který bude čten úplně jinak.
Kauza Mostecké uhelné se tak nevrací jako starý spor z devadesátých let. Vrací se jako test, zda český soud bude ochoten znovu otevřít i případ, který už vypadal jako uzavřený. Test, zda české právo funguje na základě transparentní práce s důkazy. Jedno DVD, stopy Photoshopu a smazaná metadata může stačit k tomu, aby byla znovu posouzena kauza, i když může vypadat jako uzavřená. Podstatou trestního řízení totiž stále zůstává, že vina může být vyslovena, jen pokud je prokázána bez pochybností.