Vznikne místo uhelného lomu unikátní divočina?

Už dnes je prostředí lomu domovem pro víc než 1200 druhů, z nichž 269 je zákonem chráněných nebo uvedených v červených seznamech. Foto: wikipedia org

Těžba v hnědouhelném Lomu Československé armády, kde těží skupina Sev.en Energy, má skončit na přelomu let 2024 a 2025. Co bude s lokalitou dál, ještě není jasné. Server Seznam Zprávy představil studii České zemědělské univerzity (ČZU), podle níž by mohla zde vzniknout unikátní krajina.

Původním plánem bylo území o rozloze asi 5,5 kilometru čtverečních zatopit vodou. Odborníci z univerzity nyní na objednávku Agentury ochrany přírody a krajiny ČR vypracovali dva scénáře. První ukazuje, jak by lom vypadal v případě tzv. sukcese (bezzásahové strategie), druhý naopak vykresluje budoucnost po technické rekultivaci, která by zahrnovala úpravu terénu s cílem využít ji například pro zemědělské či lesnické účely, napsaly Seznam Zprávy.

Vědci z ČZU doporučují zvolit strategii sukcese, tedy ponechat co největší část zatopeného lomu a jeho okolí volnému přírodnímu vývoji bez dramatických zásahů člověka. Přináší totiž možnost, aby na Mostecku vznikl kus divočiny jedinečný nejen na české, ale i evropské poměry.

Podle Markéty Hendrychové z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze je už dnes prostředí lomu domovem pro víc než 1200 druhů, z nichž 269 je zákonem chráněných nebo uvedených v červených seznamech. Jsou to například ptáci linduška úhorní a bělořit šedý, jejichž tamní populace tvoří 40 % ze všech jedinců v celé České republice.

Je vodík spása, nebo jen další slepá ulička?

Odborníci navrhují zastavit klasické rekultivace

Klíčovým záměrem v území Lomu ČSA by například vedle energetického využití měla podle Hendrychové být ochrana raně sukcesních biotopů a přirozených geomorfologických pochodů. Právě díky nim podle ní můžeme na výsypkách v obhospodařované české krajině nalézat „neopakovatelnou kombinaci ploch bohatě kvetoucích, mokřadních, ale zahrnujících i obnažený povrch, který vyhledávají právě ty nejvzácnější druhy jak bezobratlých, tak obratlovců, ale i rostlin“.

Studie proto navrhuje v lomu zastavit klasické rekultivace, předat území do správy Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a ideálně ho vyhlásit za maloplošné zvláště chráněné území národního významu, tedy národní přírodní památkou nebo národní přírodní rezervací, zajistit odbornou péči a co nejdříve zpřístupnit území návštěvníkům i vědcům.

„AOPK ČR s MŽP identifikovaly v Lomu ČSA, kde stát vlastní většinu pozemků, potenciál naplnit evropské, a tedy i české národní, přírodo-ochranářské cíle, a sice navýšení rozlohy bezzásahových území,“ vysvětlila Hendrychová, podle níž je v Česku jen několik podobných lokalit, žádná navíc není ani zdaleka tak velká jako Lom ČSA, takže by ekologická obnova s použití bezzásahové varianty byla rozsahem i kvalitou de facto prvním projektem svého druhu u nás.

Česko na cestě k brzkému nedostatku elektřiny

Sukcese podle Hendrychové neznamená, že se místo nechá celé svému osudu a nikdo s ním nebude nic dělat. V případě potřeby urychlit napouštění by se podle ní například dala do lomu svést koryta krušnohorských potoků. Při technickém řešení se případně nabízí i možnost dovést na místo vodu z Ohře nebo Bíliny, nicméně tato voda bude zapotřebí také k zatápění dalších hnědouhelných jam.

„Víc než polovina území už byla rekultivována. Na pastvinách se pase dobytek, jsou tam i lesnické rekultivace, orná půda a další,“ řekla Hendrychová, podle níž sukcesní strategie nebrání využití místa i pro energetický sektor.

Počítá se totiž se solárními panely na hladině zatopeného lomu. Vize ochránců přírody pro Lom ČSA podle Hendrychové nebrání ani vybudování přečerpávací elektrárny.

Minimálně nějaká část by se dala také vyčlenit na koupání. „V blízkosti jezera by měl být prostor i pro rekreační zónu, nejlépe v návaznosti na nový sídelní útvar, který by mohl být v místě dnešního závodu lomu vybudován, nepřístupné lidem budou samozřejmě ty části jezera s plovoucí fotovoltaikou,“ vysvětlila vědkyně, podle níž je rozhodnutí, jakou podobu lom dostane, na vládě. Ta by měla rozhodnout letos v létě.