Doba čtení:4 m, 11 s
Politici napříč spektrem upozorňují, že současná diplomatická krize nutí Českou republiku přehodnotit žebříček priorit. Mnohem výše musíme postavit bezpečnost a to včetně té energetické. S tím souvisí i načasování plánovaného odchodu od uhlí, o jehož termínu vláda stále nerozhodla.
Zatím jediným konkrétním energetickým krokem bylo vyřazení ruské firmy Rosatom z tendru na výstavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Vyřazení má podporu většiny politické scény i veřejnosti. Experti ale upozorňují, že se tím snižuje šance na úspěch tendru. Uvedl to například analytik investičního portálu Patria Finance Martin Cakl. Důvodem je podle něj technické zadání. Projekt počítá s blokem o výkonu do 1200 megawattů (MW), tak aby vystačil rezervoár chladicí vody z blízké přehrady i při rozšíření elektrárny. „Po vyloučení Číny byl Rosatom podle nás jediným smluvním dodavatelem schopným reaktor s výkonem 1200 MW vyrobit. Z tohoto důvodu se domníváme, že šance na úspěšné dokončení tendru se značně snížily. Zbylí kandidáti EDF, Westinghouse a KHNP mají k dispozici pouze schematické náčrty na větší bloky,“ řekl Cakl.
Čtěte také:
Unucka: Uhelný exit v roce 2033 je naprosto nereálný
Kvůli nedostatku materiálu budou zdražovat stavby
Přechod na plyn nedává smysl
Právě jádro je přitom podle odborníků jediným zdrojem, které může v České republice nahradit stávající uhelné kapacity. Kvůli nestabilitě to nemůžou být obnovitelné zdroje, které můžou být v našich podmínkách užitečným doplňkem. Ale z řady důvodů to nemůže být ani uvažovaný zemní plyn.
„Hovoří-li se o alternativě zemního plynu, pak se ale musíme podívat na jeho emisní dopady v celém životním cyklu: od vrtu, přes dopravu na velké vzdálenosti až po spálení v elektrárně nebo teplárně. Když tyto emise srovnáme s tuzemským hnědým uhlím spalovaným obvykle v místě těžby, pak je na tom zemní plyn emisně jen o málo lépe než uhlí,“ upozornil předseda Think-tanku Realistická energetika a ekologie Jaroslav Čížek s tím, že bez ekologického přínosu by byl přechod na plyn vyloženě plýtváním finančních prostředků, z nichž by profitovala jen úzká skupina podnikatelů a samozřejmě také Rusko, hlavní dodavatel zemního plynu pro Evropu.
A právě vyhrocené vztahy se zemí, odkud proudí drtivá většina plynu do Evropské unie, znamenají další významný argument proti nahrazení uhlí právě plynem.
„Zvyšovat energetickou závislost země a ještě za to platit, by byla doslova sebevražedná politika. Vždycky. V téhle politicky i ekonomicky složité době to platí dvojnásob. A vzhledem k tomu, že to nedává smysl ani z klimatického hlediska, tak už by to bylo zcela absurdní,“ uvedl poslanec a člen Hospodářského výboru Leo Luzar (KSČM), podle nějž by bylo zejména v době pandemie a nastupující ekonomické krize zcela nesmyslné dotovat výstavbu plynových zdrojů a infrastruktury.
Podobný postoj zastává i poslanec za Občanskou demokratickou stranu, člen Uhelné komise nominovaný za Výbor pro životní prostředí Jan Zahradník. „Uvažovaný plynový mezistupeň by byl nesmyslným, nebezpečným a drahým experimentem, který je nerealizovatelný bez investičních i provozních dotací. Nevedl by k požadovanému cíli, kterým je zabránění změně klimatu. Naopak by vedl k nebezpečné závislosti na Ruské federaci,“ řekl Zahradník. Česká republika podle něj z uhlí na plyn přecházet nemusí. Naše fungující energetická soustava nám dává dostatek času na vybudování bezpečné a spolehlivé nízkoemisní či bezemisní energetiky.
Sázka na plyn se nelíbí ani předsedovi ČSSD a vicepremiérovi Janu Hamáčkovi či předsedovi Hnutí STAN Vítu Rakušanovi.
„Šlo by skutečně jen o přechodné a nejspíš relativně krátké období, které by s sebou neslo velké náklady a rizika. Evropská unie nejspíš plyn nebude chtít financovat, navíc bychom dovozem plynu zvyšovali svou energetickou závislost. V neposlední řadě je velmi diskutabilní, zda je plyn z hlediska ochrany klimatu oproti uhlí vůbec prospěšnější,“ uvedl v rozhovoru pro iUHLI.cz ještě před vypuknutím diplomatické krize Hamáček, podle nějž by byl přechod na plyn slepou uličkou. Pouze jako dočasnou alternativu, hlavně pro využití v teplárenství či kogeneraci, vnímá podle Rakušana zemní plyn i Hnutí STAN.
Je třeba zkrotit cenu povolenek
Drtivá většina českých politických stran se shoduje v tom, že tuzemskou energetiku má po uhlí táhnout jádro. Podle Leo Luzara je proto třeba zajistit, aby Evropská unie začala podporovat jádro coby nízkoemisní a spolehlivý zdroj elektrické energie.
„Ale je také nutné vyjednat mechanismus, který zajistí, aby neustále rostoucí cena emisních povolenek nezlikvidovala české uhelné zdroje dřív, než za ně budeme mít náhradu. Je třeba si uvědomit, že situace je opravdu vážná. Letos v zimě uhelné elektrárny vyráběly často 50 % veškeré elektřiny, z uhlí se stále vyrábí teplo pro miliony domácností. S tím si není možné zahrávat, musí to být v současné době jedna z absolutních priorit,“ zdůraznil Luzar.
S tím souhlasí i Zahradník. „Nelze připustit, aby cena emisních povolenek vedla k ekonomické likvidaci uhelných zdrojů, které by při časové a technické náročnosti stavby nových jaderných reaktorů skončily v podstatě bez náhrady,“ uvedl Zahradník, podle nějž je nutné vystavět nové jaderné bloky nejen v Dukovanech, ale rovněž v Temelíně.