Doba čtení:2 m, 16 s
Polské doly měly kvůli koronaviru třítýdenní přestávku. Foto: wikipedia.org Fotopolska.eu

Po třítýdenní přestávce vynucené koronavirem se uhelné doly polských státních společností PGG a JSW vracejí k normální práci, uvedl na svém webu polský regionální list Dziennik Zachodni.

Od pondělka je tak opět naplno v provozu deset dolů PGG, ve kterých musela být těžba omezena kvůli rozšíření nákazy. „Během prostoje se v dolech prováděly nezbytné práce, umožňující plynulé zahájení těžby po přestávce,“ uvedl Tomasz Glogowski z PGG.

Čtěte také:
Petříček chce víc informací o polském dolu
Poláci v tichosti rozšiřují důl na hranicích

Dodal, že se již uzdravilo 88 procent z 1910 nakažených horníků. Některé provozy už zaznamenaly stoprocentní zotavení, v jiných – například v dolu Sośnica – dosáhl tento ukazatel 99 procent.

Pokud jde o doly JSW, od konce června se normálně těží v dole Knurów-Szczygłowice. Důl Budryk se k běžnému výrobnímu cyklu vrací dnes, napsal Dziennik Zachodni. Ostatní doly podle mluvčího společnosti fungují bez potíží.

Polsko podle ministerstva zdravotnictví dosud zaznamenalo 36.155 potvrzených případů nákazy, které 1521 pacientů podlehlo. Vyléčilo se 24.238 lidí. Skoro pětina případů – asi 6500 – připadlo na horníky, pracující v dolech na jihu Slezska. Jejich produkce uhlí zajišťuje výrobu tří čtvrtin polské elektřiny. V zemi s přibližně 38 miliony obyvatel je horníků asi 80.000, zatímco po pádu komunismu jich bývalo zhruba 390.000, připomněla dnes agentura AP.

Dodala, že kromě pandemie představuje další ránu pro polské hornictví globální pokles uhlí kvůli skutečnosti, že obnovitelné a jiné zdroje energie jsou levnější a stále více zemí odmítá uhlí kvůli škodlivým dopadům na životní prostředí. Ekonomické důsledky pandemie také snížily spotřebu elektřiny a kupříkladu Británie na 67 dnů zcela odstavila výrobu elektřiny ze spalování uhlí, což představuje rekordní údaj od zahájení průmyslové revoluce. Naopak Čína, která vypouští nejvíce skleníkových plynů na světě, urychluje plány na novou uhelnou elektrárnu ve snaze oživit ekonomiku zasaženou koronavirem.

Polsko, které je pod tlakem ostatních členských zemí Evropské unie zaměřeným na snižování emisí, argumentuje, že jako bývalá komunistická země, která se stále snaží dohonit Západ, se nemůže vzdát levného a domácího zdroje energie. Uhlí je prý důležité i z hlediska snížení závislosti na ruském zemním plynu. Ve skutečnosti ale Polsko dováží čím dál více levnějšího uhlí z Mosambiku, Kolumbie, Austrálie a dokonce z Ruska, zatímco nevyužité polské uhlí se hromadí na haldách, napsala AP. Na dovozy milionů tun uhlí upozornil během volební kampaně ve Slezsku i varšavský primátor Rafal Trzaskowski, který kandiduje na prezidenta. A podle výzkumníka Piotra Lewandowského jsou zásoby neprodaného polského uhlí nejvyšší za pět let.

Před nedělním druhým kolem prezidentských voleb, ve kterém se rozhodne mezi Trzaskowským a stávajícím prezidentem Andrzejem Dudou, se nicméně žádné velké rozhodnutí o osudu polských dolů nečeká.