Doba čtení:1 m, 11 s
Podíl černého a hnědého uhlí na energetickém mixu v Polsku se loni meziročně snížil na necelých 70 ze 73 procent. Do roku 2030 by díky nové energetické politice měl klesnout pod 56 procent. Vyplývá to ze zprávy společnosti Instrat Foundation, která podle agentury PAP vyhodnotila údaje agentury pro energetický trh.
V dubnu podepsali polští těžaři uhlí s vládou dohodu o postupném utlumování produkce do roku 2049. Horníci podle dohody budou mít právo být přeloženi z uzavřených dolů do ještě fungujících, nebo získají nárok na předčasný důchod ve výši 80 procent své mzdy. Ti, kteří se rozhodnou hornictví opustit, budou mít nárok na odstupné ve výši 120 000 zlotých (asi 685 000 Kč). Dohoda počítá i s investicí přes 16 miliard zlotých (téměř 90 miliard Kč) do čistější těžební technologie.
Čtěte také:
Poláci povolili další těžbu v dole Turów
Poláci v tichosti rozšiřují důl na hranicích
Podle PAP chce Varšava v roce 2033 spustit první jadernou elektrárnu v zemi s kapacitou jednoho až 1,6 gigawattu.
Česká republika již delší dobu vede s Polskem spory kvůli prodloužení a rozšíření těžby v hnědouhelném dole Turów poblíž českých hranic. Unijní soud minulý týden v pátek nařídil, aby Polsko těžbu v dole Turów okamžitě zastavilo, a to až do doby, než se o sporu rozhodne. Polsko důl uzavřít nechce.