Doba čtení:2 m, 45 s
Dopady novely Horního zákona na podnikatelské prostředí znát nepotřebujeme, říkají ministerští úředníci. Poslanci ale mají jiný názor.
Poslancům totiž chybí studie RIA, tedy analýza dopadů na podnikatelské prostředí, k novele Horního zákona. Z ní by bylo zřejmé, jak můžou ustanovení Horního zákona (převod peněz na rekultivace a sanace na vázané účty a zvyšování poplatků z vydobytých nerostů) ovlivnit stabilitu těžebních společností. Poslankyně Marie Pěnčíková (KSČM) a Jan Schiller (ANO) vysvětlovali například na jednání výboru životního prostředí zástupcům vlády, že bez RIA nemohou kvalifikovaně hlasovat. Jan Zahradník (ODS) navíc připomněl, že zvyšování poplatků za vydobyté nerosty se může projevit zdražováním tepla pro přibližně 1,5 milionu domácností, což jsou asi čtyři miliony lidí. Upozornil i na to, že obrovský tlak na ceny tepla již vytvářejí emisní povolenky.
Čtěte také:
Uhelná komise připraví 3 cesty útlumu
Emise z energetiky klesají, z dopravy naopak rostou
„Zrušení pětiletého moratoria není podle mě dobrý návrh a já ho nebudu podporovat,“ řekl jasně Zahradník. Nynější pětileté moratorium na zvyšování plateb za nerosty skončí příští rok. Pokud bude schválena vládní novela Horního zákona, bude moci vláda tyto platby zvyšovat každý rok. Právě tuto možnost považují poslanci za destabilizační prvek. „Myslím, že tu pětiletou jistotu těžař pro svoji práci potřebuje,“ poznamenal Schiller.
„Pokud by stát chtěl zvýšit poplatky, tak by RIA samozřejmě byla. Ale tenhle zákon sám o sobě žádnou cenu nezvyšuje, takže k němu nemá smysl dopadovou studii dělat. Zákon jen dává možnost zvýšit platby,“ vysvětlil poslancům, chybějící studii RIA náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla.
„Když se nedělala RIA, máte přehled o tom, pokud se vláda v roce 2022 rozhodne pro růst o pět procent, o 10 procent, co to udělá? Nebo budeme čekat do roku 2022, až to vláda navrhne, pak budete dělat RIU, to bude trvat rok, dva, do té doby se nic nerozhodne, takže vláda celou tu dobu nic nezvedne? Jste schopni tak rychle reagovat na požadavky vlády, třeba do měsíce? Vždyť to víte předem, je jasné, že vláda bude chtít vybrat víc,“ dotazoval se vládních úředníků Schiller.
„Vláda má představu, že bude poplatky zvyšovat, proto to dělá. Můžou se zpracovat modely dopadů podle vládních úvah. MPO, nebo Báňský úřad by měly takové modely zpracovat,“ vyzval zpravodaj Hospodářského výboru Leo Luzar (KSČM). Poslanci se snahy o lepší představu o možných dopadech zákona nechtěli vzdát.
„Rozumím, že pravá RIA zpracovat nejde, i když jsem přesvědčená o tom, že vláda ví, co a o kolik chce zvyšovat, ale budiž. Uspořádáme kulatý stůl, nebo seminář, kam vás určitě přizveme a vy budete perfektně připraveni, abyste nám odpověděli,“ navrhla Pěnčíková. K jejímu nápadu se připojil i zpravodaj zákona ve výboru pro životní prostředí Pavel Pustějovský (ANO) s tím, že Hospodářský výbor má stejný nápad, a že tedy oba výbory na uspořádání semináře spojí své síly.
Na předložení pozměňovacích návrhů mají poslanci z výboru pro životní prostředí čas do 9. března, další projednávání novely bude mít výbor na pořadu 18. března. Do té doby pravděpodobně také proběhne avizovaný seminář suplující studii RIA.
Mohlo by vás zajímat:
Caterpillar vymýšlí bagry budoucnosti
VIDEO: Sci-fi bagr z Jižní Koreje
V Kodani vzniká unikátní spalovna se sjezdovkou