Doba čtení:1 m, 54 s
Novelu horního zákona, která má přinést státu víc peněz na poplatcích za těžbu nerostů, dnes schválili poslanci ve třetím čtení. Novela mění také způsob výpočtu úhrady za nerosty, které firmy vytěží. Musí ji ještě schválit Senát a podepsat prezident. Horní zákon by měl platit od 1. ledna 2017.
Hlavním cílem novely je zvýšení příjmů státu z těžby. Úhrada z vydobytého nerostu se zvyšuje na dvojnásobek. Mění se i rozdělení těchto prostředků. Podíl státu novela zvyšuje na 67 procent, zatímco podíl obcí snižuje z nynějších 75 procent na 33 procent. Změna má přinést do státní pokladny o 427 milionů korun více než v roce 2013. Na příjmy obcí má mít podle vlády díky zvýšení plateb neutrální dopad.
Poplatek za vytěžené nerosty nebude nadále stanoven zákonem, ale vládním nařízením. Vypočítá se jako součin množství vytěženého nerostu a sazby pro jednotlivé druhy nerostů. Podle ministerstva průmyslu a obchodu je důvodem změny mimo jiné možnost pružné reakce na aktuální ekonomickou situaci.
Čtěte také:
Horní zákon – proměny, ohlasy a důsledky
Novela horního zákona očima autora
Sněmovna na návrh hospodářského výboru schválila pětiletou fixaci poplatků. Vláda by je během uvedené lhůty nemohla zvyšovat. Následně by mohly být zvýšeny na základě vývoje tržních cen. Zajištěna by tak měla být stabilita podnikatelského prostředí, která je pro těžební sektor klíčová.
Schválen byl i pozměňovací návrh poslance Jana Birkeho (ČSSD), který požadoval, aby stát dále neplatil z peněz za těžbu důlní záchranáře, ale aby tyto peníze využil přednostně na rekultivace a sanaci škod po starých důlních dílech.
Stát teď provozuje čtyři stanice důlních záchranářů. Podle MPO by měly fungovat stejným způsobem nadále i bez toho, aby jejich financování zajišťovaly peníze z vytěžených nerostů. Platit by se měly přímo ze státního rozpočtu. Kromě státních záchranářů mají povinnost tyto bezpečnostní složky zajišťovat i jednotliví těžaři.
Poslanci naopak odmítli návrhy poslance Michala Kučery (TOP 09 a Starostové), který například navrhoval, aby z úhrady z povrchové těžby hnědého uhlí připadlo obcím 75 procent a státu jen čtvrtina, nebo aby 30 procent prostředků dostal kraj, v němž se těží.
Kučera neuspěl ani s návrhy, kterými chtěl do zákona vložit zákaz těžby břidlicového plynu metodou hydraulického štěpení hornin či zákaz těžby uhlí metodou podzemního zplynování.
Mohlo by vás zajímat:
Horní právo od středověku po současnost
Mostecko bez uhlí aneb Apokalypsa 2030
O uhlí se často lže