Vytěžením symbolického posledního kusu uhlí z dolu Prosper-Haniel u obce Bottrop nedaleko Essenu a Duisburgu skončilo 21. listopadu 2018 dobývání této cenné suroviny v západoněmeckém Porúří.
Za účasti německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera nebo šéfa Evropské komise Jeana-Clauda Junckera se tak země rozloučila po dvou staletích s érou, během které porúrské uhlí výrazně pomohlo vytvořit německou průmyslovou tradici.
Čtěte také:
Uhelné regiony podepsaly Görlitzkou deklaraci
Konec německého uhlí zvýší ceny elektřiny
Porúří, hustě obydlená oblast v nejlidnatější spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, bylo od začátku 19. století klíčovým průmyslovým centrem nejen Německa, ale i Evropy. Dařilo se zde ocelářství, výrobě zbraní, strojírenství a samozřejmě těžbě černého uhlí. V 50. letech oblast patřila k nejbohatším regionům země, ovšem za cenu stále větší závislosti na těžbě. Vrcholem byl rok 1957, kdy se na povrch dostalo 123 milionů tun této suroviny a v oboru pracovalo téměř 400 tisíc lidí.
Na konci 50. let minulého století ale začal postupný úpadek. Ve Spolkové republice se stále více šířilo používání ropy a topných olejů, navíc stoupala konkurence z Austrálie nebo Kanady, kde se černé uhlí těžilo výrazně levněji. V roce 1977 už v tehdejším západním Německu pracovalo jen 100.000 horníků, o dvacet let později jejich počet klesl na 38.000. Poslední dva doly, které se před rokem uzavřely, zaměstnávaly 3500 lidí. Zhruba třetina z nich zůstala na likvidaci těžby.
Plán ukončení těžby černého uhlí schválila německá vláda v roce 2007, nyní se země chystá na uzavření uhelných elektráren, které by mělo přijít do roku 2038. Pro černouhelné se dnes palivo dováží, hnědouhelné spalují lignit těžený ve východních i západních spolkových zemích. Uhlí přes změny z posledních let zůstává důležitou součástí německého energetického mixu. V roce 2018 z něj země získala třetinu elektrické energie, téměř stejně už jí ale pocházelo z obnovitelných zdrojů.
Mohlo by vás zajímat:
Caterpillar vymýšlí bagry budoucnosti
Běloruský gigant BelAZ 75710
VIDEO: Sci-fi bagr z Jižní Koreje