Přísaha: Česko může být do roku 2050 uhlíkově neutrální

: „Náklady na Green Deal se odhadují v rozmezí 250 – 300 miliard eur ročně v rámci celé EU, což je finančně uskutečnitelné,“ říká David Sochr. Foto: D.Sochr

Hnutí Přísaha podporuje náhradu uhlí plynem a to především v teplárenství. Připouští jeho využití i při výrobě elektřiny. Náklady až 300 miliard eur ročně na Green Deal jsou prý pro EU finančně uskutečnitelné.

O tom, jaké jsou plány hnutí Přísaha v oblasti energetiky, se celkem nic neví. Vyzpovídali jsme proto Davida Sochra, který má v týmu hnutí tyto otázky na starosti. S oborem má vlastní zkušenosti z práce pro ČEZ, E.ON i z vlastního podnikání, zaměřeného na kogeneraci a bioplynové stanice.

Podporujete (zřejmě dočasné) nahrazení uhlí v českém teplárenství a energetice zemním plynem?

Ano, ideálně formou plynové kogenerace s maximální možnou účinností u teplárenství. V elektroenergetice podporujeme využití plynu v potřebné míře pro jeho flexibilitu a podporu stability elektrizační soustavy. Nikoli jako zdroj základního zatížení.

Čtěte také:
Rakušan: Uhlí nejde jednoduše nahradit pomocí OZE
Matušovská: Od uhlí nesmíme utéct zbrkle

Podporujete dotace na výstavbu a přestavbu plynových elektráren a tepláren?

Jen za správně nastavených podmínek – přechod na kogeneraci kde se jedná jen o výtopnu, zvýšení účinnosti, definované snížení emisí…

Máte relevantní informace o tom, kolik procent metanu uniká při těžbě plynu v Rusku, odkud bereme a budeme brát drtivou většinu plynu?

Jsme si vědomi toho, že ztráty metanu při těžbě a transportu zemního plynu se pohybují v jednotkách procent a také toho, že metan je jako skleníkový plyn mnohem horší než CO2, nicméně přesné údaje nemáme, protože ty záleží zejména na aktuálním stavu technologií a technologické kázni producenta.

Ačkoli se zastánci plynu snaží tvrdit opak, Česká republika je závislá na ruském plynu. V tuhle chvíli z něj bereme přibližně 74 procent přímo a dalších cirka 14 procent prostřednictvím německé burzy, přičemž jde ale opět vesměs o ruský plyn. Bude tomu tak i nadále, protože napojení na polskou a rakouskou síť, které by mohlo do Česka přivést plyn z jiných zemí, dodnes chybí. Nejde tedy o ještě mnohem větší bezpečnostní riziko, než v případě jádra, které se vždy nakupuje na několik let dopředu, zatímco zásoby plynu máme na nějakých 90 dnů?

Zemní plyn je jedním z hlavních vývozních artiklů Ruska, které se bez jeho exportu do Evropy dlouhodobě neobejde. Po dokončení plynovodů Nord Stream I a II a plynovodu Gazela je zajištěna dodávka zemního plynu z Ruska několika alternativními cestami, takže neočekáváme opakování scénáře při uzavření plynovodů na Ukrajině. Navíc dochází k postupnému nárůstu nákupu zemního plynu na burze v Německu a dále nárůstu zastoupení plynu z LNG od jiných, než ruských dodavatelů.

Premiér Babiš zavázal Česko k plnění unijního plánu Green Deal. K němu dosud neexistuje dopadová studie, ale odhady – stále ještě prvotní – mluví o nákladech v bilionech eur v rámci EU. Je podle vás tento plán finančně uskutečnitelný? Za jakou cenu?

Plán Green Deal vnímáme jako další krok k dosažení udržitelného rozvoje v rámci Evropy, což je správné. Náklady se odhadují v rozmezí 250 – 300 miliard eur ročně v rámci celé EU, což je finančně uskutečnitelné.

Brusel se zelenou lobby chtějí „bezuhlíkovou“ EU do roku 2050. Tedy prakticky EU bez fosilních paliv, s energetikou postavenou na obnovitelných zdrojích. Může se Česko do té doby bezpečně přejít na elektřinu pouze z obnovitelných zdrojů, případně doplněných jádrem?

Věříme, že ano.

Jak se by, podle Přísahy, měla do roku 2050 vyvíjet česká energetika? Jak bychom měli přistupovat k plánu Green Deal?

Podporujeme postupnou dekarbonizaci české energetiky za podmínky zachování soběstačnosti ve výrobě elektřiny. Je proto nutné začít okamžitě rozvíjet projekty nových jaderných zdrojů pro převzetí hlavní části základního zatížení výroby elektřiny od odstavených uhelných zdrojů. Budeme podporovat další rozvoj obnovitelných zdrojů, které by měly zajišťovat alespoň 30 procent výroby elektřiny v palivovém mixu a budeme podporovat výstavbu plynových elektráren v potřebné míře pro zajištění stability elektrizační soustavy.
K plánu Green Deal je třeba se postavit čelem a snažit se získat z těchto prostředků maximum pro ČR.

 

Ing. David Sochr, Ph.D., *1981

Je jednatelem společnosti Bluepower – Energetické systémy, která se zabývá kogeneračními jednotkami a bioplynovými stanicemi (zde). Absolvoval ČVUT a Českou zemědělskou univerzitu. Působil v týmech rozvíjejících nové projekty obnovitelných zdrojů energie ve společnostech E.ON a ČEZ v Česku i zahraničí. Přísaze radí v otázkách životního prostředí a energetiky. Je bratrem spolupracovníka Roberta Šlachty a člena týmu Přísahy Tomáše Sochra. Jako svědek figuroval v kause fotovoltaické elektrárny Ševětín (zde a zde).