Doba čtení:1 m, 37 s
Rakouští politici kritizují to, že Česko plánuje rozšíření jaderných elektráren Temelín a Dukovany. Zelení, kteří jsou členem vládní koalice na spolkové úrovni, nebo hornorakouský hejtman Thomas Stelzer to považují za bezpečnostní riziko, napsala agentura APA. Česko chce své jaderné elektrárny rozšířit až o čtyři bloky.
„Rozšíření českých jaderných elektráren je masivní riziko pro nás všechny,“ řekl hornorakouský hejtman Stelzer. „Jde to proti všem snahám přejít na zdroje energie šetrné vůči životnímu prostředí,“ uvedl také a dodal, že je potřeba nasadit všechny dostupné prostředky k tomu, aby bylo rozšíření jaderných elektráren zastaveno. Spolková vláda by podle Stelzera měla proti tomu „s rozhodností vystoupit“.
Pokrytci, kolaboranti a krvavé peníze
Také šéf sociální demokratů v Dolních Rakousích Sven Hergovich považuje budoucí rozšíření jaderných elektráren „za obrovské ohrožení pro obyvatele“ tohoto regionu. Jde podle něho o „ránu pro rakousko-české vztahy“ a žádá, aby ministerstvo zahraničí ve Vídni kvůli tomu předvolalo českého velvyslance.
„Nehledě na to, že elektřina z jádra je drahá a nebezpečná, je neúnosné, že evropské státy v době klimatické krize v roce 2024 prosazují tento zastaralý a vůči klimatu škodlivý zdroj energie, a brzdí tak rozvoj obnovitelé energie,“ řekl poslanec rakouského parlamentu za Zelené Martin Litschauer.
Plyn či neplyn. To je oč tu běží
Rakousko více než tři čtvrtiny elektrické energie vyrábí z obnovitelných zdrojů, z toho ve velké části využívá vodní elektrárny. Jadernou elektrárnu na svém území nemá, v listopadu 1978 se Rakušané těsně před uvedením jaderné elektrárny Zwentendorf do provozu v referendu vyslovili proti jejímu spuštění. Rakousko se trvale zřeklo výroby energie z jádra a patří k nejhlasitějším kritikům jaderné energetiky v EU.
Zároveň je však země závislá na dovozu elektřiny. Dováží ji mj. i z Česka, kde se většina elektrické energie vyrábí právě z jádra a uhlí.