Malé modulární reaktory, ale i velké jaderné zdroje, to má být páteř české energetiky podle předsedy Starostů. K tomu ještě obnovitelné zdroje a na vykrývání nezbytné množství plynu.

„Primárně očekáváme, že ČEZ se bude snažit dosluhující uhelné zdroje v současných areálech sám nahrazovat. Stejně tak i soukromí vlastnící,“ říká v rozhovoru pro iUHLI.cz předseda Starostů a nezávislých Vít Rakušan. Jeho hnutí vidí budoucnost v malých modulárních reaktorech. Jejich běžné nasazení je však zatím stále hudbou budoucnosti, což se v této souvislosti politikům často daří opomíjet.

Čtěte také:
Bartoš: Bez plynu se teď neobejdeme
Filip: Plyn nemůže být primárním zdrojem elektřiny

Podporujete nahrazení uhlí v českém teplárenství a energetice zemním plynem? 

V oblasti teplárenství jako přechodnou alternativu ano. Co se týče energetiky, tak pouze v omezené míře, především jako záložní a stabilizační prvek naší energetické soustavy.

Podporujete dotace na výstavbu a přestavbu plynových elektráren a tepláren? 

V energetice nepodporujeme dotační tituly na fosilní zdroje paliva. Ohledně teplárenství se dá hovořit v omezené míře o investičních dotacích, vždy by záleželo na konkrétním případu realizace. Nicméně máme za to, že díky rostoucí ceně emisních povolenek budou alternativní způsoby vytápění do budoucna ekonomicky atraktivnější.

Kdo a kde by, podle vás, takové elektrárny měl stavět? 

Možnosti pro budování nových plynových zdrojů vidíme hlavně v areálech bývalých uhelných elektráren. Na těchto územích je již vybudována dostatečná energetická síť. Avšak jako dominantní plyn nevidíme a dle nás by měl být využíván hlavně ke stabilizaci energetické soustavy.

Primárně očekáváme, že ČEZ se bude snažit dosluhující uhelné zdroje v současných areálech sám nahrazovat. Stejně tak i soukromí vlastnící.

Máte relevantní informace o tom, kolik procent metanu uniká při těžbě plynu v Rusku, odkud bereme a budeme brát drtivou většinu plynu?

Dochází k vyrovnání celkového emisního zatížení mezi uhlím a zemním plynem při tříprocentním úniku zemního plynu. V současné době studie uvádějí, že standardní úniky se pohybují kolem 1,5 – 2,23 procenta. Z těchto důvodů vnímáme zemní plyn pouze jako dočasnou alternativu, hlavně pro využití v teplárenství či kogeneraci. Náš plán je mít naši moderní energetiku postavenou na kombinaci různých druhů jaderné energie spolu s OZE s možnostmi regulace za pomoci zemního plynu. Dalším bodem, který by měl přispět ke snížení závislosti na zemním plynu, jsou syntetická paliva.

Ačkoli se zastánci plynu snaží tvrdit opak, Česká republika je závislá na ruském plynu. V tuhle chvíli z něj bereme přibližně 74 procent přímo a dalších asi 14 procent prostřednictvím německé burzy, přičemž jde ale opět vesměs o ruský plyn. Bude tomu tak i nadále, protože napojení na polskou a rakouskou síť, které by mohlo do Česka přivést plyn z jiných zemí, dodnes chybí. Nejde tedy o ještě mnohem větší bezpečnostní riziko, než v případě jádra, které se vždy nakupuje na několik let dopředu, zatímco zásoby plynu máme na nějakých 90 dnů?

Samozřejmě, že tento problém se závislostí na fosilním palivu z jedné země si uvědomujeme. Proto i náš program v oblasti energetiky počítá s nezastupitelným podílem jádra. Chtěli bychom se v této oblasti zaměřit zvláště na rozvoj malých modulárních reaktorů (SMR), výzkum na poli jaderné energetiky, přepracování jaderného paliva či transmutaci jaderného odpadu. Za jasně daných technických, finančních a bezpečnostních podmínek se nebráníme ani dostavbě velkých jaderných zdrojů. Na druhé straně možnosti napojení se na jiné plynovody a obecně rozvoj decentralizace výroby, zavádění digitalizace do řízení energetické soustavy a postupný růst OZE nám dávají naději na procentuální snížení ruského plynu v našem energetickém mixu.