Podle ministra vnitra nás závislosti na ruském plynu zbaví „revoluční“ koncept komunitní energetiky. Není to pravda. Vít Rakušan navíc míchá hrušky s jablky.
Jedna tisková konference, dva ministři z jedné strany a ukázka zásadního nepochopení energetiky. Od 21. března je na iDnes TV krátký sestřih z tiskové konference ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) a ministra průmyslu Jozefa Síkely (nezávislý za STAN). Podívat se na něj můžete zde. Stojí za zhlédnutí. Ministr Rakušan v něm totiž ukazuje zcela fatální neznalost energetických zákonitostí, kterou obvykle vykazují především zelení lobbisté či aktivisté, nebo také ministr životního prostředí z KDU-ČSL Petr Hladík zde. Je-li takové povědomí o energetice mezi ministry české vlády rozšířené, nelze se divit tomu, jak k ní dosud přistupuje.
Tvrdit, že díky „revolučnímu“ konceptu komunitní energetiky se republika zbaví závislosti na Rusku, je totiž nesmysl hned dvojnásobný.
Za prvé, závislosti na ruském plynu jsme se, alespoň dle běžně dostupných informací, již zbavili. Což potvrdil i vedle Víta Rakušana stojící ministr Síkela, když řekl, že od konce ledna letošního roku jsme z Ruska nedovezli žádný plyn a přes Nord stream, že jej proudí jen dvě procenta. Čili se podařilo současnou poptávku pokrýt z jiných zdrojů. To je bezpochyby skvělá zpráva. A podařilo se to bez jakéhokoli příspěvku „revolučního“ konceptu komunitní energetiky. A do budoucna tomu nebude jinak. Protože k odběru ruského plynu se už vracet nebudeme.
Míl: Základem energetiky musí být bezpečnost v krizích
Čili spojování komunitní energetiky, od loňska velmi frekventovaného slovního spojení, s ukončením závislosti na dovozu z Ruska je od ministra vnitra nejspíš vědomá lež. Pokud nevědomá, je otázkou, proč se k energetice vyjadřuje bez dostatečných informací? Protože na dovozu plynu z Ruska už podle všeho závislí nejsme, ale na dovozu plynu závislí stále jsme a budeme i nadále. Ani na tom totiž komunitní energetika nic nezmění.
Za druhé, komunitní energetika je „revoluční koncept“ jen v hlavách zelených lobbistů a lidí, kteří jim uvěřili. Ona revoluce totiž spočívá v tom, že když bude svítit slunce, nebo foukat vítr, nějaké „komunita“ pokryje část své spotřeby, nebo celou spotřebu elektřinou ze své fotovoltaiky, nebo větrné elektrárny. A když nebude svítit slunce, nebo nebude foukat – což je situace typická pro zimní měsíce – bude jako dosud odebírat elektřinu z rozvodné sítě. Kam ji bude muset někdo dodat. Ten někdo ovšem nebude jiná „komunita“, neboť ta bude mít k dispozici stejné produkční technologie. Ten někdo bude normální velká elektrárna, která aby mohla fungovat v zimě, bude uhelná, plynová, nebo jaderná. Jinou technologií si ve velkém elektřinu nahradit neumíme. (Bioplyn ani vodík zatím nejsou s to takové produkce.)
Lízal: Klimatické tažení nám nepřináší žádnou výhodu
V důsledku sice tahle „komunitní“ revoluce sníží spotřebu elektřiny z centrálních zdrojů, možná tak i sníží zisky jejích producentů (tedy i odvod daní), ale nesníží náklady na přenosové a rozvodné sítě, protože především v zimě se jejich prostřednictvím dostane elektřina do „komunit“, jež se ocitnou bez proudu. Stejně tak nás ta revoluce nezbaví potřeby mít velké centrální zdroje, které budou produkovat elektřinu pro všechny, kteří ji budou potřebovat. Včetně těch, kterým slabý vítr zastaví vrtuli. Protože to je poslání energetiky: zajistit elektřinu kdykoli a v potřebném množství. Což jaksi „komunitní“ energetika nedokáže.
Aby to mohla alespoň z části dokázat, musela by si totiž pořídit tolik zdrojů a takové bateriové úložiště, že už by to byla finančními nároky spíš energetika komunální a ještě spíš městská. Možná krajská. Ale to už by neznělo tak revolučně, jak zelená lobby potřebuje, aby vyvolala dojem, že jde opravdu o nějakou změnu. Že si vážně doma budeme produkovat běžně tolik elektřiny, že jí naplníme baterie na 14 dnů provozu celého domu v zimě i s nabíjením budoucích elektromobilů. Že si firmy a úřady samy zajistí elektřinu na svůj provoz. Tak to nebude. Protože na to nebudeme mít. I historie už stihla ukázat, že nejlépe a nakonec nejlevněji funguje komunitní energetika, když je tou komunitou stát.
Jednotlivci, obce či ty komunity nechť si elektřinu z OZE svépomocí produkují po libosti (ideálně však bez dotací), ale řešením závislosti na plynu to vážně není. Ani když to říká ministr vnitra.