Ropáka nahradily stovky druhů zvířat a rostlin

Proměnu krajiny díky rekultivacím dlouhé roky dokumentuje Stanislav Štýs. Foto: Štýs

Dnešní energetika už dávno nepřipomíná tu předlistopadovou, kterou symbolizoval hrdina studentského filmu Jana Svěráka ropák bahnomilný, který si liboval ve znečištěném prostředí. Film se natáčel přímo na odkališti Elektrárny Tušimice, které dnes ale vypadá úplně jinak. Velmi dobře se tu daří skutečným živočichům a rostlinám.

Zatímco od sedmdesátých let do roku 1989 zrekultivovaly Severočeské doly jen 644 hektarů, od té doby to bylo 5174 hektarů, což se rovná ploše o rozměru 1300 Václavských náměstí v Praze, více než 8000 fotbalových hřišť nebo téměř 38 000 hokejových kluzišť. Další velké plochy byly zvelebeny v okolí uhelných elektráren. Na rekultivovaných plochách nyní žije 420 druhů rostlin, 146 druhů ptáků a téměř 50 druhů savců, obojživelníků a plazů.

Čtěte také:
U Mostu vyroste nový les
Některé evropské země se bez uhlí neobejdou

„Přístup k ekologii se za posledních 30 let velice změnil a je to správně. Kdysi bylo hlavní prioritou pouze těžit uhlí a vyrábět, protože elektřiny bylo málo. Vypínání elektřiny nebo uhelné prázdniny byly běžné věci. Lidé samozřejmě lepší prostředí k životu chtěli, ale v médiích se tato témata neobjevovala. Lidem na severu se vyplácely příspěvky, kterým se říkalo pohřebné. Peníze měly kompenzovat poškozování zdraví,“ popsal radikální změnu v energetice člen představenstva ČEZ a ředitel divize klasická energetika Ladislav Štěpánek.

„Od založení Severočeských dolů v roce 1994 jsme do rekultivací investovali 6,7 miliardy korun a dalších více než 11 miliard korun plánujeme vynaložit do roku 2060,“ uvedl generální ředitel Severočeských dolů Ivo Pěgřímek. „Co nás zejména těší je, že se na rekultivovaná území vrací život. Rostliny a živočichové zde mají potřebný klid, protože se jedná o území opuštěná člověkem. Dokonce u nás můžeme nyní nalézt chráněné a ohrožené druhy, které zde byly dříve vzácné. Naší největší chloubou je slavík modráček, který hnízdí v jezírcích na místě bývalé skrývky. Jsme také velmi aktivní ve výsadbě stromů a keřů. Už jsme vysadili téměř 11 milionů sazenic,“ dodal.

Rekultivované plochy s množstvím lesů a vodních ploch předurčují nyní severní Čechy k tomu, aby se proměnily ve vyhledávanou rekreační a turistickou oblast. Cíle obnovy krajiny jsou ale mnohem širší. Dokončené rekultivace vytvářejí v severních Čechách stovky hektarů volných pozemků, což je velmi dobrá zpráva pro podnikatele, developery, urbanisty a architekty, které trápí nedostatek zastavitelných ploch v lokalitách napojených na infrastrukturu a významné dopravní uzly. Rekultivace, revitalizace a resocializace oblastí bývalých dolů a elektráren tak mají význam nejen pro život obyvatel na Ústecku, ale i klíčovou funkci pro budoucí ekonomický rozvoj regionu. Na rekultivované Střimické výsypce u Mostu bylo například postaveno nové letiště, které se stalo součástí příměstské zóny. U nově vytvořeného Jezera Barbora zas vznikla zahrádkářská kolonie a vodní plocha slouží jako výcvikové středisko potápěčů.

Cílem rekultivací, které navazují na základní sanace území, je obnova přirozené rovnováhy krajiny. Soubor rekultivačních prací zahrnuje práce jak technického charakteru (zemní a stavební práce), tak i biologického (agrocyklus, lesní výsadba, zatravnění a následná pěstební péče). Rekultivace jsou tří základních typů: • zemědělské (výsledkem je orná půda, louky, pastviny, sady, vinice) • lesnické (výsledkem jsou lesy účelové a hospodářské, doprovodná zeleň) • vodohospodářské (výsledkem jsou vodní plochy, vodní toky a mokřady).

Podle expertů z České zemědělské univerzity (ČZU) se na rekultivovaných územích vyskytuje 420 druhů rostlin, 146 druhů ptáků, 30 druhů savců a 17 druhů obojživelníků a plazů. Nad rekultivovanými plochami létá i 50 druhů motýlů, druhů bezobratlých jsou tu řádově tisíce.

Mohlo by vás zajímat:
Dvousetmetrovému obrovi ušili nový kabát
Tohle monstrum zvládne i dítě
Hnědé uhlí jako přírodní hnojivo