Doba čtení:2 m, 55 s
Rozhodnutí o tom, kdo, za jakých podmínek a zda vůbec by měl dostavět nové bloky jaderných elektráren v Česku, je vládní horký brambor. A nejspíš si s ním neporadí ani nová vláda.
I když se v platné státní energetické koncepci s jadernou energetikou počítá jako s dominantním zdrojem, rozhodnutí o dostavbě chtěl Sobotkův kabinet nechat na svých politických následovnících. Definitivní verdikt, zda stamiliardový projekt skutečně začít stavět, ale podle všeho nakonec nebude vynášet ani teprve vznikající vláda vzešlá z říjnových voleb, napsal server Hlídacípes.org.
Čtěte také:
Ozonu nejvíc škodily Dukovany
Před 30 lety byl spuštěn čtvrtý blok v Dukovanech
„Ani tito politici rozhodně nebudou rozhodovat, zda se bude stavět nebo ne. To budou rozhodovat politici někdy kolem roku 2025 – 2027, kdy nejblíže může být hotové povolení ke stavbě. Teprve tam přijde okamžik, kdy budou muset seriózně říct – ano stavíme, nebo ne, nestavíme, nedává to smysl,“ říká energetický expert a menšinový akcionář ČEZ Michal Šnobr.
Vláda oslovila devět zájemců z celého světa, zpět přišlo šest nabídek. Ve hře je americko-japonský Westinghouse (reaktor AP 1000), francouzská Areva (reaktor EPR), stejná firma v konsorciu s japonským Mitsubishi (reaktor Atmea One), ruský Rosatom (reaktor AES-2006) jihokorejské Kepco (APR1400) a čínský CGN (Hualong One).
Kritéria, na základě nichž by si stát měl vybrat partnera pro stavbu a to, jak bude drahou investici platit, však stále oficiálně známá nejsou. Už dříve se mluvilo o možností, že s ohledem na náklady výstavby by se ČEZ mohl rozdělit na dvě části. Vláda prý již požádala vedení ČEZ, aby rozpracovalo možnosti rozdělení skupiny. Zvlášť by byla distribuce a obnovitelné zdroje a sekce zaměřená na jadernou a uhelnou energetiku. Nad tou by mohl převzít kontrolu stát a jadernou elektrárnu pak přímo financovat.
Bude se vůbec stavět?
Zastánci obnovitelných zdrojů ale věří, že se přípravy dostavby rovnou zastaví. „Jaderné elektrárny jsou násobně dražší i jen na papíře. Praxe nám navíc ukazuje, jak je stále obtížnější je dokončovat, a pokud už ano, tak jak jejich celkové náklady neuvěřitelně rostou. Nedokážu si představit koalici, která by se chtěla podepsat pod rozhodnutí stavět nové Dukovany a nést odpovědnost za účet ve stovkách miliard,“ uvedl předseda Komory OZE Štěpán Chalupa. Kapacitu postupně odstavovaných zdrojů energie podle něj pomůže nahradit právě obnovitelná energetika.
Pokrýt energetické požadavky ČR jen z obnovitelných zdrojů, jsou daleko od reality
S tím ale nesouhlasí vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Ján Štuller. „Nemáme moře, nemáme intenzitu slunečního svitu, nemáme ani ideální povětrnostní podmínky. Názory, že je možné s existujícími technologiemi pokrýt energetické požadavky ČR jen z obnovitelných zdrojů, jsou daleko od reality,“ řekl Štuller na nedávné veřejné debatě.
Ve stínu debat o financování pak zatím zůstává otázka, zda by vůbec takový projekt dokázal někdo postavit – v očekávané kvalitě, bezpečnosti a ve slíbeném čase, navíc bez drastického navyšování finančních požadavků. Americký Westinghouse a francouzská Areva de facto zbankrotovaly, Jižní Korea nyní od podpory jaderné energetiky odstupuje, Čína a Rusko zase vyvolávají obavy s ohledem na energetickou bezpečnost a dlouhodobou předvídatelnost.
Může se tak stát, že ke slovu přijdou tuzemské zásoby hnědého uhlí. Právě nejasnosti kolem zvýšením jaderných kapacit byly totiž důvodem, proč končící Sobotkova vláda odložila rozhodnutí o prolomení limitů těžby na lomu ČSA. Znovu by se tato otázka měla posuzovat v roce 2020.
Mohlo by vás zajímat:
Polský Krakov otestuje modré uhlí
Podvalník prověřil i tank
Caterpillar vymýšlí bagry budoucnosti