Šándor: Politikou si nezatopíme

Na blackout se na rozdíl od povodní můžeme připravit, ale já vůbec nemám pocit, že jsme to udělali, uvedl v rozhovoru pro Info.cz bezpečnostní analytik a bývalý šéf vojenského zpravodajství Andor Šándor, podle nějž by Česko nemělo se svou energetikou hazardovat.

„Nemám nic proti čistému ovzduší, ale musíme hledat kompromisy a uvažovat rozumně,“ řekl Šándor, podle nějž je riziko blackoutu naprosto reálné, jak ukázaly události z 8. ledna letošního roku.

Čtěte také:
Experti varují před ztrátou energetické bezpečnosti
Němci směřují k energetické závislosti

„Pandemie potvrzuje, že když přijde krize, stát moc nefunguje – vždyť nebyl schopen zajistit ani ochranné pomůcky pro zdravotníky! Covid ohromným způsobem omezil naše životy a hlavně už trvá hrozně dlouho. Blackout by určitě netrval měsíce, ale důsledky by v daném období mohly být mnohem závažnější. Už za 10 dní by nás mohl vrátit o spoustu let dozadu. V Americe už se stalo normou rabování, kdykoliv se něco děje. Nedělejme si iluze, že u nás to nikdy nenastane,“ upozornil expert.

Varuje proto před unáhlenými a nepromyšlenými kroky v energetice, jako jsou snahy opustit uhlí v energetice a teplárenství už v roce 2033.

„V roce 2033 ještě zcela určitě nebudeme mít k dispozici nový jaderný blok v Dukovanech. Plynové elektrárny jsou fajn, ale moc se nestaví, jsou hodně drahé. Jak potvrzuje letošní zima, obnovitelné zdroje energie v mrazivých měsících moc nefungují. Větrníky se mi osobně nelíbí, protože hyzdí krajinu a mohou destabilizovat soustavu. Nemám nic proti čistému ovzduší, ale musíme hledat kompromisy a uvažovat rozumně. Ne tak, jak to předvádí šéf ČSSD Jan Hamáček, když se spojuje se Zelenými, aby mu to hodilo nějaké procento navíc. Přitom sám musí vědět, že je to hloupost,“ zdůraznil Šándor.

Energetika je podle něj příliš vážná věc na to, aby se s ní takto hazardovalo. „Politikou si nerozsvítíme, ani nezatopíme. Politikou neroztočíme továrny ani nepokryjeme spotřebu nastupujících elektromobilů či tepelných čerpadel. Dokud nebudeme mít jistotu, že za uhlí máme náhradu. A tu zatím nemáme. Když vidím všechny ty pionýrsko-revoluční nadšené aktivisty, na jednu stranu je obdivuji, že se dokážou takto nadchnout, ale na druhou stranu mě děsí možné důsledky, kdyby se jejich nápady realizovaly,“ zdvihl varovný prst expert.

Upozornil rovněž na to, že nelze do budoucna spoléhat na to, že se bude i nadále v energetice uplatňovat tzv. princip solidarity, který spočívá v tom, že v kritické situaci státu s nedostatkem elektřiny krátkodobě pomohou sousedé. Dle analýz provozovatelů elektrizačních soustav bude totiž brzy nedostatek výkonu v celé střední Evropě.

„To je dost zásadní hrozba, protože když někdo něco nemá, je úplně jedno, jestli nám to chce nebo nechce prodat. Nejde o to, že se octneme v něčích rukách. Spíš hrozí, že se octneme v ničích rukách. Že v krizi platí „košile bližší než kabát“, to ostatně jasně ukazuje covid a tahanice o vakcínu. A nastane-li energetický problém v celé Evropě, budeme sledovat úplně stejné tahanice o elektřinu,“ uzavřel Šándor.