
Dopady koronavirové krize se zvlášť silně projevily také v odvětví dobývání uhlí a energetiky. Sektor je navíc pod extrémním tlakem politickým a ekologickým tlakem. Skupina Sev.en Energy proto optimalizuje svou obchodní strategii.
„Kvůli systému emisních povolenek (viz rámeček dole) a masivní dotační podpoře zejména solárních a větrných elektráren se trajektorie energetiky prudce mění. Jako když v plné rychlosti strhnete volant na dálnici. Za této situace je jasné, že pálit uhlí kvůli výrobě elektřiny se mnohdy nevyplatí. Často je levnější výrobu elektřiny omezit jen na nezbytné minimum nutné pro zajištění stability sítě, než prodávat elektřinu se ztrátou. Jenže v jiných chvílích se na něm dá vydělat,“ napsal ve firemních novinách Generální ředitel těžebních firem skupiny Sev.en Energy Petr Lenc.
Čtěte také:
Těžaři hledají nové zaměstnance už mezi učni
Těžaři přiblížili žákům chemii
Těmto novým podmínkám proto Sev.en Energy přizpůsobuje svoji obchodní strategii. „Pokud tedy nevidíte z chladicí věže některé naší elektrárny stoupat páru, neznamená to, že proděláváme. Naopak je paradoxně velmi pravděpodobné, že jsme příslušný blok odpojili, abychom na situaci získali. To je možné díky současné praxi, která funguje následovně: zhruba rok dopředu si na trhu musíme zajistit cenu, za kterou můžeme elektřinu prodat tak, aby se nám to vyplatilo. Je-li pak aktuální cena elektřiny na trhu nižší než cena dříve domluvená, elektřinu nevyrábíme, se ziskem realizujeme finanční operace, a navíc šetříme platby za emise. Když je cena vyšší, třeba v době, kdy vítr nefouká a slunce nesvítí, tak elektřinu vyrábíme a vyděláváme stejným způsobem jako dosud,“ vysvětlil Lenc
Tento nový postup je jedním ze dvou hlavních dílků v mozaice strategie skupiny, která má zajistit lomům a elektrárnám dlouhodobou perspektivu. Dalším z pilířů této strategie mají být podle vedení skupiny nákupy nových celků v Čechách i v zahraničí. „Půjčujeme si na ně u bank, protože věříme, že jedině široce ekonomicky rozkročená skupina dokáže v této složité době přežít. Třeba nedávný nákup firmy těžící koksovatelné ocelářské uhlí v USA umožní celé skupině překonat dobu, kdy třeba ostatní její společnosti budou dočasně v nouzi,“ zdůraznil Lenc.
S problémy se v současné době potýkají všechny firmy v sektoru, pro některé je dokonce snížený odbyt uhlí a energie likvidační a šikovným a zaměstnancům v těchto firmách nyní hrozí výpověď. Současná těžká situace se samozřejmě odráží i v těžbě uhlí, která se přizpůsobuje aktuální snižující se potřebě. Proto se netěží na plné obrátky, jak byli horníci zvyklí z minulých období.
„Pokud se ale společným úsilím všech zaměstnanců skupiny podaří toto období překlenout, stejně jako se zvýší odbyt energie, zvýší se i objem těžby uhlí. Cílem našeho snažení je udržet i v těchto složitých nových podmínkách dlouhodobou rentabilitu firmy, a tedy zajistit dobrou perspektivu lidem, kteří s ní spojili své životy. Vy, naši zaměstnanci, tvoříte duši naší Sev.en Energy a já si toho nesmírně vážím. Bez vás by nebylo možné touto turbulentní dobou projít. Držme si palce, ať to díky našim schopnostem dobře zvládneme,“ uzavřel osobním vzkazem zaměstnancům Petr Lenc.
Co jsou emisní povolenky a jak ovlivňují trh s elektřinou?
Evropský trh s elektřinou prostřednictvím politické regulace dlouhodobě upřednostňuje obnovitelné zdroje (OZE) před zdroji fosilními (typicky uhelné a plynové elektrárny). Všechny fosilní zdroje v Evropské unii totiž musí za každou tunu CO2 , kterou emitují do ovzduší, platit podle zákona dodatečné výdaje – musejí si koupit tzv. emisní povolenku. Povolenka je tržní nástroj (podobně jako akcie), jehož je omezené množství a jako takový vytváří trh s emisemi. Na rozdíl od uhelných a plynových elektráren jsou OZE často stavěny z dotací a navíc žádnou povolenku platit nemusí, protože neprodukují CO2 . Přitom svou elektřinu prodávají za stejnou cenu jako fosilní zdroje. Jako když si soused na rozdíl od vás auto nekoupí, ale zdarma dostane, a navíc nemusí platit za naftu. Dalším paradoxem je, že povolenku nemusí platit ani zdroje spalující biomasu, i když vypouští zhruba stejně CO2 jako hnědouhelné elektrárny. Cena povolenky za poslední tři roky stoupla zhruba pětinásobně, a dokonce byla někdy vyšší než cena silové elektřiny na trhu. To uvrhlo řadu evropských uhelných elektráren do takřka neřešitelné situace, v jejímž důsledku mj. výrazně omezují výrobu.
