Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) brzy podepíše dohodu s Černou horou o spolupráci v oblasti energetiky a infrastruktury. Ta by měla pomoci Škodě Praha, která od roku 2013 usiluje o projekt stavby uhelné elektrárny Pljevlja II s výkonem 254 megawatt.
„Byla to pro nás podmínka vstupu na tamní trh,“ uvedla pro Hospodářské noviny Bára Půlpánová, mluvčí společnosti ČEZ, pod niž Škoda Praha patří. Finální smlouva v přepočtu za více než devět miliard korun (338 milionů eur) ale ještě podepsána nebyla. Škodovka je sice dodavatelem bloku elektrárny, není ale jediná. „Zbývá dořešit vstupy od externích dodavatelů. Jsme připraveni věcně jednat tak, aby došlo k oboustranně výhodné dohodě,“ uvedla Půlpánová.
Čtěte také:
Grónsko se brzy stane těžební velmocí
Krutá prognóza pro těžaře v Austrálii
Mezivládní dohoda bude důležitá pro Českou exportní banku, kolem níž vzniká konsorcium bank, které by stavbu financovaly. „Ještě důležitější ale bude studie proveditelnosti,“ řekla mluvčí Exportní garanční a pojišťovací společnosti Hana Hikelová. Ta zatím na stole žádnou žádost o pojištění nemá.
K dohodě, studii proveditelnosti projektu i odsouhlasení úvěrů, musí nutně dojít ještě letos. Od ledna 2017 začíná platit omezení pro státy OECD, tedy i Českou republiku, které fakticky znemožní státní podporu exportu v případě uhelných elektráren, jako je Pljevlja.
Pro Škodu Praha jsou zakázky ve světě důležité. Nemá již zajištěnou práci od ČEZ, která letos dokončí modernizaci svých elektráren, kam v posledních letech investovala asi 100 miliard korun. Další obnovu elektráren lze v Česku očekávat až po roce 2020.
Stavba uhelné elektrárny místním nevadí
Kromě Černé Hory se snaží Škoda Praha vrátit i na další trhy a má v různých fázích rozjednáno několik projektů. „Jde o země, které mají vlastní zásoby uhlí a nevztahují se na ně regulace EU,“ přibližuje Půlpánová. Těmi jsou například Kolumbie, Indonésie či Vietnam. V říjnu míří energetická mise pod vedením náměstka ministra zahraničí Martina Tlapy i do Chile.
Černá Hora se 650 tisíci obyvateli není na Balkáně jediným státem, jenž plánuje stavbu uhelných elektráren. V okolní Bosně a Srbsku je staví čínské firmy, které soupeřily i o zakázku v Černé Hoře.
Původní blok elektrárny Pljevlja byl postaven v roce 1982 a leží v severní části země u hranic se Srbskem. „Je to nejchudší oblast Černé Hory, která netěží z turismu. Elektrárna je tady jediný větší podnik a lidé jsou s ní smíření,“ říká balkanista Filip Tesař. Ani odpor ekologů proti rozšíření elektrárny není tak kategorický, byť existuje. Mnohem větší nesouhlas budí podle Tesaře plány na stavbu dalších hydroelektráren, protože ohrožují místní údolí, považovaná obyvateli za součást národní identity.
Mohlo by vás zajímat:
Indové mají povolení těžit v Austrálii
Francouzi nedají peníze na těžbu uhlí v Austrálii
Austrálie nechce škaredé větrné elektrárny