Doba čtení:1 m, 39 s
Dnes si připomínáme 55. výročí největší důlní katastrofy na našem území po druhé světové válce. Při požáru na Dole Dukla v Havířově-Suché zahynulo 7. července 1961 celkem 108 horníků.
Tragédii havířovského Dolu Dukla odstartovala náhodná událost ke konci ranní směny 7. července. V jedenácté sloji třetího patra, kde se pracovalo na instalaci pásových souprav, náhodou zachytil procházející horník o spouštěcí mechanismus dopravníku a uvedl ho do provozu, aniž si toho někdo všimnul. Gumový pás běžel naprázdno, bez kontroly, třením nakonec zahořel a od něj se vznítila i dřevěná výztuž.
Čtěte také:
V nové továrně horníci práci nenajdou
Bez těžby nebudou peníze
Katastrofální rozsah následků důlního požáru byl způsoben souhrnem celé řady nepříznivých okolností. Hlavní a rozhodující příčinou následků bylo podcenění nebezpečí, a to počínaje pracovníky, kteří první zjistili zápachy po pálící se pryži a nepátrali přitom, odkud přicházejí kouře, a konče dispečerem i vedoucím likvidace havárie, kteří o této skutečnosti obdrželi hlášení sice zpožděně, avšak neprovedli včas všechna potřebná opatření k záchraně lidí.
Ani při vzniku tak velkého požáru a tehdy nedokonalém systému odvětrávání totiž nemuselo dojít ke ztrátám na životech. Podmínkou ovšem bylo, aby všichni lidé byli z ohrožených úseků včas odvoláni, což se bohužel nestalo.
Teprve později se zjistilo, že horníci v osmé sloji, jedné z nejvíce ohrožených, před odchodem, v době kdy už se požár rychle šířil a uzavíral ústupové cesty, ještě pečlivě uklízeli nářadí.
Na likvidaci požáru pracovalo na 700 záchranářů. Jejich práci ztěžovala vysoká teplota, hustý kouř a prakticky nulová viditelnost. Do 11. sloje se vůbec nedostali a v osmé sloji po dvou hodinách narazili už jen na mrtvé, udušené kamarády. Boj o život v podzemí prohrálo 108 havířů, nejmladšímu nebylo ani 17 let, nejstaršímu pak 56 let.
Mohlo by vás zajímat:
Do fáraček vlezl hned po veselce
Další krok k těžbě ve vesmíru
Jsme fosilní civilizace. A ještě dlouho jí budeme