Doba čtení:4 m, 5 s
Přechod na bezuhlíkovou ekonomiku bude vyžadovat transformaci celé ekonomiky a zapojení všech sektorů a regionů po celém světě, nikoliv jen těch evropských uhelných. Shodli se na tom řečníci debaty s názvem Odklon od uhlí-proč, jak, kdy a za kolik?
Pokud se chce Evropa do poloviny století stát prvním klimaticky neutrálním kontinentem, tak jak předpokládá Evropské komise Ursuly von der Leyenové v rámci Zelené dohody pro Evropu, musí zásadně změnit svůj energetický mix. Namísto fosilních paliv se musí zaměřit na méně klimaticky náročné zdroje, zejména ty obnovitelné, a investovat do oběhové ekonomiky. Pro 41 regionů ve 12 členských státech EU, kde je v uhelném sektoru zaměstnáno 240 tisíc lidí (z toho 18 tisíc pracovních míst v ČR), to však znamená výrazné změny celého průmyslu a pracovního trhu, uvedl server Euractiv.cz.
Čtěte také:
Proč Česko nesmí přijmout „uhlíkovou neutralitu“ do 2050
Energetická soběstačnost je český trumf
V polovině ledna Evropská komise představila Mechanismus pro spravedlivou transformaci s rozpočtem ve výši 100 miliard eur (2,5 bilionu korun). Prvním a hlavním pilířem mechanismu je Fond pro spravedlivou transformaci (Just Transition Fund, JTF). Na příštích deset let by z něj mělo být k dispozici 7,5 miliardy eur, přičemž Česká republika by z něj měla získat čtvrtou nejvyšší alokaci ve výši 581 milionů eur (tj. 14,6 miliardy korun). Více peněz z fondu poputuje už jen do Polska, Německa a Rumunska. Fond je však součástí nynějších jednání o víceletém rozpočtu EU a přesná alokace se může ještě změnit. Finance z fondu by měly být využity v regionech zatížených uhelným průmyslem a pomoci jim s přechodem na čistší zdroje energie. V ČR je to Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj.
Peníze nebudou stačit
Český europoslanec Evžen Tošenovský (ODS, ECR) však stejně jako řada dalších jeho kolegů vyjádřil pochybnosti, zda budou stanovené finanční prostředky na očekávanou rozsáhlou transformaci stačit. „Ztratí se to jako kapka v moři,“ upozornil na debatě prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, který vidí problém zejména v tom, že každé euro vynaložené z fondu by mělo být doprovázeno 1,5 až 3 eury z Evropského fondu pro regionální rozvoj či Evropského sociálního fondu, což podle něj ještě více sníží prostředky na kohezi, která už tak v jednotlivých nynějších návrzích víceletého rozpočtu prožívá škrty zhruba o 12 procent. Zbytek financí na uhelnou transformaci by měly pokrýt národní zdroje. Komise očekává, že tímto způsobem budou generovány investice ve výši 30 až 50 miliard eur.
Druhým pilířem mechanismu budou soukromé zdroje z programu InvestEU ve výši 45 miliard eur. Třetím pilířem pak podpora veřejného sektoru formou půjček od Evropské investiční banky (EIB), která by měla dosahovat 25 až 30 miliard eur. Z obou posledních pilířů budou moci být financovány širší aktivity.
Boj se změnou klimatu se stal ideologií
Jak upozornili Tošenovský i Dlouhý, zatím není jasné, jaký dopad bude mít přechod na uhlíkově neutrální ekonomiku například na sektor oceli (kde koks představuje základní vstupní surovinu) nebo do jakých projektů bude moci investovat EIB.
„Například centrální vytápění je složitý balík problémů a není jednoduché přechod uskutečnit. Riskujeme, že dojde ke zvýšení spotřebitelských cen a tento problém bude těžko řešit EIB,“ upozornil Tošenovský.
Počítat se při celkové transformaci musí také se zemědělstvím, stavebnictvím nebo dopravou, které by měly zohledňovat principy udržitelného rozvoje a energetické účinnosti. A zapomenout se nesmí ani na zachování hospodářského růstu a českou konkurenceschopnosti.
„Ze soustředění na CO2 se stala ideologie, ale mizí z toho velmi silně ekonomika,“ upozornil Tošenovský.
„Boj proti změně klimatu a odklon od uhlí jsou nutné, ale nesmějí poškodit konkurenceschopnost průmyslu a měly by zůstat v kompetenci národních států. Pokud chce ČR zůstat přední průmyslovou zemí, musí se chopit šancí, které nové technologie nabízejí,“ zdůraznil na debatě Dlouhý s tím, že dekarbonizace průmyslu znamená dekarbonizaci celé české ekonomiky. „Boj s klimatickou změnou musíme vést, ale mělo být to být založeno na prioritách státu, regionů a energetické politiky,“ dodal. Podle něj to má být právě stát, který nastaví, jakou transformaci energetiky a energeticky náročného průmyslu chceme, a který zároveň určí dynamiku ústupu od fosilních paliv včetně technologií, které je nahradí.
Tošenovský se zejména obává rozsahu celé transformace, která může mít negativní důsledky pro společnost nebo dokonce i samotné životní prostředí a bude politicky velmi citlivá. Mohlo by to podle něj dokonce vést k dalším odchodům členských států z EU.
Vladimír Sochor z Ministerstva průmyslu a obchod (MPO) zároveň upozornil, že nejdeme zatím správnou cestou. Zaměřujeme se totiž prvně na obsah energetického mixu než na snižování konečné spotřeby energie.
„Národní diskurs je okleštěn o úsilí snižovat konečnou spotřebu a nepokládáme si otázku, kolik toho nemusíme spotřebovat,“ uvedl Sochor.
Mohlo by vás zajímat:
Nové elektrické náklaďáky pro důl Conuma Coal
Autonomní náklaďák nemá ani kabinu
Služební auto obra Koloděje