Sobotka: Babišova vláda se vykašlala na plynovod

Bývalý premiér Bohuslav Sobotka spolupráci s Polskem ztvrdil podpisem memoranda v roce 2016 s tehdejší polskou premiérkou Beatou Szydłovou. Foto: wikipedia.org David Sedlecký

Výstavbě česko-polského plynovodu Stork II, který by snížil závislost Česka na ruském plynu, nezajistila bývalá vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) dostatečnou politickou podporu. V rozhovoru pro Seznam Zprávy to řekl bývalý předseda ČSSD a někdejší premiér Bohuslav Sobotka.

Kritika zaznívá i od někdejšího vládního zmocněnce pro jadernou energetiku Jaroslava Míla. Babišova vláda kritiku odmítá, podle bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) ztratili zájem Poláci.

Sobotkova vláda spolupráci s Polskem vyjednala podpisem memoranda v roce 2016 s tehdejší polskou premiérkou Beatou Szydłovou. Cílem bylo zvýšit šanci na zisk plynu, který nebude pocházet z ruských nalezišť. Podle Sobotky byla ještě před první ukrajinskou krizí v roce 2014 a obsazení Krymu Ruskem zařazena do takzvaného projektu společného zájmu EU dvě nová plynová propojení. Jedno do Polska s názvem Stork II, druhé do Rakouska označované jako plynovod BACI.

EU chce zemní plyn z Nigérie. Ta ale nemá dost

Bohužel v roce 2019 ztratil projekt šanci na zisk evropské dotace. To byla chyba. Pokud to takhle Evropská komise vyřadila, nepředpokládám, že by se tak stalo bez konzultací s českou vládou. Obávám se, že vláda Andreje Babiše se na to vykašlala,“ řekl Sobotka.

Bývalého předsedu vlády podpořil i energetický expert Vladimír Štěpán. „Pan Sobotka má pravdu v tom, že Stork II byl prioritní strategický projekt do budoucna. Česká vláda v tom měla vyvinout větší aktivitu, měla více šlapat na vlastníky distribuční sítě Net4Gas. Na úrovni vlády se mělo říct, že nejde o komerční projekt, ale projekt významný pro energetickou bezpečnost země,“ řekl serveru Štěpán.

Také podle Míla byla ohromná chyba, že se Česko v projektech Stork II a BACI více neangažovalo. „Při jednání s panem premiérem Babišem a ministrem Havlíčkem jsem opakovaně upozorňoval na důležitost výstavby těchto plynovodů. Z jejich strany jsem bohužel necítil zájem, nad bezpečnostně-energetickými argumenty převažovaly asi jiné, obchodní, politické,“ řekl serveru Míl, který ve funkci vládního zmocněnce pro jádro působil v letech 2019 až 2021.

Odkud bychom mohli nahradit ruský plyn?

Poté, co zmizela šance na zisk evropské dotace ve výši 75 procent celkové ceny, vlastník a provozovatel tuzemské distribuční sítě Net4Gas odložil a omezil své plány na nová propojení plynové sítě s Polskem a Rakouskem, uvedl dále server.

Babiš kritiku odmítl, na dotazy serveru pak přeposlal Havlíčkovu reakci, který skrečování výstavby plynovodu Stork II přisoudil Polsku. V následném vyjádření pro ČTK Havlíček uvedl, že na Stork II byla již schválena dotace z evropských fondů, což byla podle něj i velká zásluha České republiky.

Byl před spuštěním, ale polská strana ho zrušila a odstoupila od projektu, respektive posunula ho na rok 2024, a to přesto, že tam byla schválena dotace, což bylo náročné vyjednat,“ uvedl. Podle Havlíčka to rozladilo Evropskou komisi, jež ztratila zájem projekt dále podporovat. „Důvodem byla blokace Polska. Zájem o LNG byl z jejich strany minimální, naopak česká strana to aktivně prosazovala,“ doplnil současný místopředseda Sněmovny.

Vláda Petra Fialy (ODS) zatím chystá podrobnější plán, jak vyřešit energetickou budoucnost Česka. Ministr průmysl a obchodu Jozef Síkela (za STAN) na dotaz, zda neoprášit plány na výstavbu Stork II, v březnu pro Seznam Zprávy uvedl, že otázka je předčasná. „V tuhle chvíli se diskutuje, kolik nových LNG terminálů bude potřeba vybudovat a kde,“ doplnil.