Sokolovská uhelná znovu zvyšuje těžbu uhlí

Sokolovská uhelná chce v příštích letech vytěžit až 3,6 milionů tun uhlí ročně. Foto: wikipedia.org

Sokolovská uhelná loni začala s uhelným útlumem. S těžbou chtěla skončit mezi lety 2025 až 2030. Nyní ale opět nabírá horníky, zvyšuje těžbu a odkládá plynofikaci elektrárny Tisová.

Podle útlumových plánů měla do příštího roku klesnout kdysi šestimilionová těžba na 2,5 milionu tun ročně. Nyní je vše jinak. „Připravujeme se, abychom mohli v letech 2023 a 2024 těžit 3,5 až 3,6 milionu tun uhlí ročně,“ řekl v rozhovoru pro SZ Byznys šéf Sokolovské uhelné a její sesterské skupiny SUAS Pavel Tomek. Obdobnou produkci předpokládá i pro letošek.

„Neměníme sice pohled na 2030 jako na rok ukončení těžby uhlí, ale museli jsme přehodnotit těžební postupy. Změna musela přijít kvůli rostoucí ceně plynu a vývoji na trhu po vstupu ruských vojsk na Ukrajinu,“ dodal.

Elektrárna Tisová letos teplo pro Sokolovsko nezdraží

Výrobu elektřiny z uhlí donedávna znevýhodňovaly vysoké ceny emisních povolenek. Sokolovská proto už předloni skončila s výrobou uhelného plynu pro svou další – paroplynovou – elektrárnu ve Vřesové, která přešla na nakupovaný zemní plyn. I v Tisové se chystal přechod z uhlí na zemní plyn, firma kvůli tomu připravovala dvě nové plynové kotelny celkem za 150 milionů korun. Krize těmito plány zamíchala. Vyrábět z uhlí je dnes i při vysokých platbách za emise výhodnější než z plynu.

Paroplynová elektrárna Vřesová od počátku letošního roku stojí. Výroba se tu nevyplácí. „I proto, že je Vřesová postavena mimo přenosovou soustavu plynu, a tudíž odkázána na distribuci. Provoz je tak vedle nákladů na emisní povolenky a plyn zatížen i poplatky za rezervaci distribuční kapacity. Při všech těchto nákladech ji nejsme schopni ekonomicky provozovat,“ vysvětlil Tomek.