Doba čtení:2 m, 35 s
Zastánci zeleného vodíku ho chválí jako novou bezuhlíkovou energii v boji proti změně klimatu. Ale „zelený“ vodík není zdaleka tak zelený a má i řadu jiných problémů.
Vodíkový průmysl představuje vodík jako zázračný zdroj energie, který nám pomůže bojovat proti klimatickým změnám. Nezmiňuje se však o obrovských překážkách, které nás čekají, ani o jejich nákladech, napsal server foodandwaterwatch.org.
Los Angeles je jedním z mnoha měst, která oznámila svůj záměr vybudovat vodíkovou infrastrukturu. Tento rozmach přišel poté, co Bidenova administrativa oznámila lavinu peněz na její rozvoj, zejména prostřednictvím nedávno přijatého zákona o snížení inflace.
V letošním roce představila kalifornská energetická společnost SoCalGas plány na vybudování zeleného vodíkového potrubí napojeného na regionální vodíkový uzel. Firma uvádí, že jejich vodík bude čistý. Server ale upozorňuje, jde pouze o vznešený slib, protože v současné době 95 % vodíkové energie pochází z frakovaného plynu. Pouze zbývajícícíh 5 % je tzv. zelený vodík, který pochází ze štěpení molekul vody pomocí elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.
Ale i kdyby průmysl dokázal vyrábět „zelený“ vodík ve velkém, stále by to bylo neekonomické a neefektivní. V porovnání s bateriemi poháněnými obnovitelnou energií, které mají účinnost 80 %, mají vodíkové palivové články účinnost pouze 30 %. To způsobuje, že vodík je mnohem dražší než elektrická energie z obnovitelných zdrojů.
Vodík je navíc velmi „žíznivý“ zdroj energie. Během svého životního cyklu spotřebuje každá megawatthodina „zeleného“ vodíku nejméně 5 000 litrů vody. Los Angeles a zbytek Kalifornie se přitom nachází uprostřed megasucha. Obrovská výstavba vodíkových systémů situaci jen zhorší.
Nemůžeme si být jisti ani tím, že „zelený“ vodík skutečně nebude vytvářet žádné emise. Vodík je velmi malá molekula, takže je ještě mnohem pravděpodobnější, že bude unikat, než je tomu u metanu. Molekuly vodíku mají přitom 11krát silnější vliv na změnu klimatu než oxid uhličitý.
Společnost SoCalGas, která stojí za vodíkovými plány v Los Angeles, má navíc děsivou historii, pokud jde o úniky. V roce 2015 způsobila v Los Angeles největší únik metanu v historii USA. Ze zásobníku Aliso Canyon této společnosti unikal po dobu 100 dní. Společnost SoCalGas zařízení řádně nemonitorovala, ani únik okamžitě neohlásila, což vedlo k evakuaci tisíců obyvatel.
Vodík představuje pro obyvatelstvo i další zdravotní a bezpečnostní rizika. Je těkavý a hořlavý, dokonce ještě více než frakovaný plyn. Vodíkové potrubí již způsobilo výbuchy, což představuje velké nebezpečí pro komunity v blízkosti této infrastruktury. Vodík je navíc v současnosti skladován jako čpavek, což je nebezpečná chemická látka, která může ve vysokých koncentracích způsobit smrt.
Rizika pro veřejné zdraví přesahují hranice potrubí a zařízení a zasahují i do domácností. Energetické společnosti navrhly míchání vodíku s metanem v elektrárnách a rozvodech, který se má spalovat pro vytápění domácností.
To je však ve srovnání s elektrickým vytápěním nesmírně neefektivní. Spalování vodíku navíc může vést k šestkrát většímu znečištění oxidy dusíku než spalování štěpného plynu.