Spotřeba energie v Německu v první polovině letošního roku překročila úroveň roku 2020, protože ekonomika se zotavuje z následků pandemie koronaviru. Ukazují to údaje skupiny pro výzkum energetického trhu AG Energiebilanzen (AGEB).
Celková spotřeba energie v Německu v prvních šesti měsících roku 2021 výrazně vzrostla, protože se země vzpamatovává z pandemie koronaviru a jejího tlumivého vlivu na hospodářskou aktivitu a spotřebu energie. Podle předběžných údajů skupiny pro výzkum energetického trhu AG Energiebilanzen (AGEB) vzrostla spotřeba energie v Německu od ledna do konce června o 4,3 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2020, napsal server cleanenergywire.org.
Čtěte také:
Merkelová: Plán jaderného konce nelze vzít zpět
Česko téměř veškerý plyn dováží z Ruska
V důsledku prudkého poklesu výkonu větrných elektráren a dlouhé a chladné zimy se nejdůležitějším zdrojem energie v zemi poprvé stal zemní plyn, který zajišťoval 30,6 procenta energetického mixu, uvedla AGEB.S nárůstem spotřeby fosilní energie vzrostly emise CO2 související s energetikou o 6,3 % ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku.
Zatímco změny ve společenském a ekonomickém chování během po sobě jdoucích lockdownů pomohly zemi dosáhnout cíle snížení emisí do roku 2020, tedy snížení emisí o 40 % oproti roku 1990, rychlost výstavby obnovitelných zdrojů energie a postupné odstavování nejvíce znečišťujících fosilních elektráren pravděpodobně neprobíhá dostatečně rychle, aby se podařilo udržet cestu snižování emisí ovlivněnou pandemií, a to i proto, že země do konce roku 2022 přijde o zbývající nízkoemisní kapacity jaderné energetiky.
Celkový podíl neobnovitelných zdrojů energie v energetickém mixu země v roce 2021 rostl, přičemž podíl černého uhlí vzrostl téměř o čtvrtinu a podíl hnědého uhlí téměř o třetinu, uvedla AGEB. Dodala však, že navzdory silnému růstu oproti roku 2020 bylo využití hnědého uhlí stále o 12 % nižší než v roce 2019. Podíl obou druhů uhlí se pohyboval kolem 8 procent. Jaderné elektrárny vyrobily o 7 procent více elektřiny než v předchozím roce, zatímco využití zemního plynu pro výrobu elektřiny a tepla vzrostlo o 16 procent.
Povětrnostní podmínky měly rovněž tlumivý vliv na podíl obnovitelných zdrojů v energetickém mixu země. Kvůli slabému větru v první polovině roku 2021 klesl podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě primární energie o 1 procentní bod, ze 17,7 na 16,8 procenta. V porovnání s mimořádně větrným předchozím rokem poklesla výroba větrné energie o 20 procent, zatímco podíl solární energie zůstal stabilní a podíl vodní energie a bioenergie vzrostl o 5, resp. 6 procent.