Štěpánek: Klíčové je, čím uhlí nahradíme

Sokolovská uhelná řeší vedle těžby i budoucnost své elektrárny Tisová, která je dnes hlavně dodavatelem tepla pro celé Sokolovsko. Foto: ČEZ

Tlak na ukončení těžby a využívání uhlí může přinést sociální otřesy a vylidnění Karlovarského kraje. V rozhovoru pro Hospodářské noviny to řekl většinový vlastník Sokolovské uhelné František Štěpánek.

„To už není jenom o Sokolovské uhelné. To je o celém regionu. Ten je vysáván a to mě trápí víc, než že jednou skončí těžba,“ uvedl Štěpánek s tím, že problémem jsou emisní povolenky. „Tipněte si, kolik letos odvedeme na povolenkách. Bude to asi miliarda dvě stě milionů. Loni to bylo 1,14 miliardy. A region z toho nic nemá,“ vysvětlil.

Čtěte také:
Kraj chce peníze z emisních povolenek
Sokolovská uhelná vyrobí elektřinu z dehtových kalů

Štěpánek je přesvědčen, že cílem není přechod na ekologičtější a efektivnější zdroje, ale konec uhlí. „Naše firma je největším zaměstnavatelem na Sokolovsku. A to, jak jsme zde byli schopní fungovat, už prostě nejde. Podívejte se na vývoj v Německu, kde už před více než rokem vznikla uhelná komise. První jednání nebyla úspěšná z toho důvodu, že nebylo dojednáno, co se stane s regiony, kde dojde k útlumu těžby. Nakonec se dohodli, že uhlí skončí v roce 2038, možná 2035, a regionům že se pomůže s restrukturalizací. V prvním kole se hovořilo o 40 miliardách eur (v přepočtu přes bilion korun),“ řekl Štěpánek, který nevěří, že by se podobné pomoci dočkaly i tuzemské těžební regiony.

Sokolovská uhelná už zaplatila na povolenkách přes čtyři miliardy korun. A kolik se z toho vrátilo regionu na restrukturalizaci? Pokud má emisní povolenka sloužit k tomu, aby uhlí skončilo, tak se někdo musí zabývat tím, co v těch regionech bude. My už také máme uhelnou komisi. No a já jsem zvědavý, jak to dopadne. Dnes peníze z regionu odcházejí,“ popsal majitel Sokolovské uhelné.

Podle by část peněz z emisních povolenek mohla jít na zvláštní účet s jediným možným využitím a to je tvorba nových kvalifikovaných pracovních míst s vyšší přidanou hodnotou. Štěpánek zároveň varoval, že pokud by cena povolenek šla ještě nahoru, těžba už by nebyla rentabilní.

Někdo tady pomocí povolenek odebírá hlavně z uhelných společností peníze. Nejen nám. ČEZ už uvádí, které elektrárny plánuje odstavit. Pokud by ceny povolenek začaly ještě stoupat, tak je ten byznys neudržitelný,“ vysvětlil Štěpánek.

Ten zatím nechce predikovat, do kdy bude Sokolovská uhelná těžit uhlí. „Máme tu uhelnou komisi, která bude asi nějakým způsobem určovat vývoj situace kolem uhlí v čase. Ale my dneska víme jedno. Máme asi 120 milionů vytěžitelných zásob. Osobně si nemyslím, že je vytěžíme, protože to by znamenalo těžit dlouho za rok 2040. A to nemáme žádné limity těžby a podobně. Už nyní se dostáváme do velmi složité ekonomické situace. Bude tu tlak na urychlení útlumu. Klíčová je ale otázka, co místo toho uhlí bude v Česku fungovat,“ vznesl klíčovou otázku Štěpánek.

Jeho firma řeší také budoucnost své elektrárny Tisová, která je dnes hlavně dodavatelem tepla pro celé Sokolovsko. Sokolovská uhelná zvažovala přeměnu elektrárny na plyn. Finanční model však nevychází. „Budeme se rozhodovat, co dál. Uvidíme, jestli to bude plyn, nebo jiné řešení,“ řekl Štěpánek.

Případné zdražení tepla je podle něj možné, avšak velmi citlivé. „Asi na stropě nejsme. Ale má to i politický a sociální rozměr. Proto nezdražujeme. Zatím to jde do našeho hospodaření, ale na výsledcích Sokolovské uhelné je to samozřejmě vidět,“ uvedl.

Jaká bude budoucnost českého uhlí, ale celkově energetiky a teplárenství do značné míry určí i závěry uhelné komise. „Jsem zvědavý, jestli se připraví výhledy a scénáře na dalších dvacet let, jak se bude vyvíjet spotřeba. To musí přijít jako první. Pak se musí říct, co může být substitut uhlí,“ zdůraznil Štěpánek, který není příliš optimistický ohledně výstavby nových jaderných bloků před rokem 2040. Zároveň se obává dopadů útlumu uhlí na region. „V Anglii se do toho za premiérky Thatcherové také hodně řízlo. A ve většině případů se v dotčených regionech dopady projevují dodneška,“ uvedl příklad ze zahraničí Štěpánek.

Jeho firma se zabývá rovněž budoucím směřováním po ukončení těžby. Zvažuje i možnosti v oblasti obnovitelných zdrojů. Jejich využívání však dle Štěpánka zatím finančně nevychází. Sokolovská uhelná se tak hodně soustředí na rekultivace. „My jsme tu hodně vysazovali lesy. Sokolov je dnes jeden z pěti nejzalesněnějších okresů v Česku. Vzniklo nové jezero Medard, tam jsme udělali poměrně zdárnou rekultivaci. Investovali jsme do ní asi půl miliardy. A asi deset let už máme jezero Michal, kde je koupaliště, to je ale násobně menší. Medard má dnes asi šest set hektarů, a až se zatopí důl Jiří, kde se stále těží, ten bude mít až 1200 hektarů. Celkově máme nyní na zahlazení těžby připravenou další miliardu a půl,“ popsal Štěpánek.

Ten zároveň vysvětlil, že jeho firma už si nemůže dovolit být mecenášem regionu a neziskových aktivit. „Už na to nemáme. My jsme rozdali od privatizace asi miliardu. Ale těch kroků proti nám je tolik… Vezměte si poplatky za vydobytý nerost. Ty nám stát výrazně navýšil, platíme nyní 105 milionů korun. Ale dříve to fungovalo tak, že 75 procent peněz zůstávalo obcím v regionu. Jenže s navýšením se to i otočilo, 25 procent zůstane obcím a ostatní jde státu. To je další doklad toho, že peníze z regionů odchází,“ uzavřel majitel Sokolovské uhelné.

Mohlo by vás zajímat:
Hnědé uhlí jako přírodní hnojivo
VIDEO: Znáte toto unikátní hornické muzeum?
Podkrušnohorské muzeum opravilo parní těžní stroj