Doba čtení:3 m, 2 s
Černé uhlí se na Orlovsku začalo těžit v roce 1817 nejprve v Jámě císaře Františka Josefa (později přejmenované na závod Dukla). S výstavbou Dolu Lazy pak bylo započato v roce 1890 pod názvem Nová jáma (Neuschacht) Lazy. Těžba byla oficiálně zahájena o dva roky později v roce 1892.
Důl byl stavěn jako největší a nejmodernější své doby s tehdy obrovskou kapacitou 500 tisíc tun roční těžby. V roce 1950 byl nejprve přejmenován na Důl A. Zápotocký a v roce 1991 pak na Důl Lazy. V červenci roku 1995 došlo ke sloučení tří dolů OKD, a. s., dolů Lazy, Dukla a František a vznikl Důl Lazy, o. z., napsal Měsíčník Horník.
Čtěte také:
NWR údajně nutila OKD k nevýhodným smlouvám
Bakala nenechal v OKD peníze na rekultivace
V roce 1999 byla nejprve ukončena těžba na závodě František. Závod Dukla byl od 1. února 2006 v rámci útlumu začleněn pod Důl Paskov.
Následně, začátkem roku 2007, byla těžba na závodě Dukla ukončena a zahájena jeho technická likvidace. Následně se společnost OKD rozhodla, že od začátku dubna 2008 spojí Důl Lazy s Dolem ČSA a sloučené doly bude provozovat pod novým názvem Důl Karviná. Díky jednotnému vedení měly obě šachty zlepšit vzájemnou koordinaci a tím zvýšit efektivitu těžby uhlí pod Karvinou a Orlovou i bezpečnostní podmínky pro horníky.
V roce 2015 pokračovalo snižování cen uhlí na světových i evropských trzích a negativně se začal projevovat i vliv uhlí z Polska, který výrazně ovlivňoval i cenu uhlí OKD. Od 1. 1. 2015 proto došlo k dalším organizačním změnám. Sloučením závodů Důl Darkov a Důl Karviná vznikl nový subjekt „Důlní závod 1“ (kam patřil i Důl Lazy), Důl ČSM byl přejmenován na „Důlní závod 2“ a Důl Paskov na „Důlní závod 3“.
Finálním milníkem v historii Dolu Lazy se nakonec stal listopad 2018, kdy představenstvo společnosti OKD rozhodlo, že těžbu na Dole Lazy ukonči k 31. říjnu 2019 s tím, že důlní pole těžebního celku Lazy je po vytěžení posledních porubů ze stávající podzemní infrastruktury již považováno za vydobyté.
Zahájení další těžby a zpřístupnění nových zásob černého uhlí z ostravských slojích by totiž znamenalo miliardové investice po dobu nejméně 3 let do prohloubení stávající jámy č. 2 o bezmála 500 metrů včetně dalších mnoha milionových nákladů na zajišťovací provoz Dolu Lazy, na což firma po insolvenci neměla a nemá finanční prostředky. Zahájena restrukturalizace navíc prokázala, že stávající infrastruktura dále neumožňuje ekonomicky výhodně vytěžit další zásoby černého uhlí, ani investovat do nové infrastruktury na novém patře i s ohledem na odhadované ceny této komodity na světových trzích v blízké budoucnosti.
V důsledku dodržení schváleného těžebně-technického plánu společnosti OKD, a.s. pro rok 2019, který narušily neplánované nepříznivé geologické podmínky v dotěžení posledních plánovaných tun, tak dnes vyjel z Dolu Lazy symbolicky poslední vozík s uhlím.
Zajímavé údaje:
• Mocnost v jednotlivých dobývaných slojích v Dole Lazy se pohybovala od 75cm až do 6 metrů a těžilo se až do hloubky 1150 metrů.
• Těžní věž je vysoká 48 metrů. • Za celou existenci se v Dole Lazy celkem vytěžilo bezmála 146 milionů tun černého uhlí.
• Součástí Dolu Lazy byl i provoz „Úpraven“ s třídírnou a úpravnou uhlí. Úpravna byla uvedena do provozu v roce 1960. V souvislosti se změnou kvality těženého uhlí z hlediska obchodních skupin byla zrekonstruována na produkci energetických druhů, a to výrobu energetických praných směsí a energetického tříděného uhlí. Počátkem roku 2007 byla opět zahájena výroba uhlí vhodného pro koksování. Třídírna prošla rekonstrukcí v roce 1994 a vyráběla hrubý prach.
Mohlo by vás zajímat:
Technika na baterky má začít pomáhat v hlubině
VIDEO: Liebherr – vzpoura strojů
Rypadlo dokráčelo do cíle