Doba čtení:2 m, 44 s
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) na svých webových stránkách zveřejnilo dlouhodobou prognózu trhu s hnědým uhlím. Jedná se o obsáhlý materiál čítající téměř 70 stran. Ze závěrů studie vyplývá, že zrušení těžebních limitů je pro pokrytí prokázaných potřeb hnědého uhlí nezbytné, a to na dolu Bílina i na dolu ČSA.
Prognózu trhu s hnědým uhlím najdete zde
Studie byla zpracována na základě smlouvy o dílo mezi MPO, odborem hornictví a VUPEK-ECONOMY z března 2015. Bude jedním z podkladových dokumentů MPO k Analýze potřeb uhlí pro teplárny a energetiku ČR. Ministerstvo vyjádřilo některé výhrady týkající se metodologie použití scénářů spotřeby a požádalo autory o úpravy a taktéž doplnění některých chybějících dat.
Zrušení limitů na Bílině je nezbytné, ale jen zrušení limitů na samotné Bílině je pro řešení problému nedostatku uhlí nedostatečné
Studie potvrdila, že zrušení limitů je pro pokrytí prokázaných potřeb hnědého uhlí nezbytné. Jejich zrušení jen na samotné Bílině je ale pro řešení problému nedostatku hnědého uhlí nedostatečné, a to i přes vysoké navýšení zásob o podmínečně vytěžitelné zásoby hnědého uhlí.
Bilance potřeb a zdrojů hnědého uhlí podle dolů ukázala na vysokou poptávku po uhlí z dolu Bílina, značně nad její těžební možnosti, popřípadě s dopadem na zkrácení její životnosti a dále na přetěžování Vršanské uhelné, v obou případech jako výsledek přesunů poptávky velkých spotřebitelů uhlí na tyto doly, v důsledku omezování těžby na lomu ČSA a lomu Jiří v Sokolovské uhelné.
Bilance potřeb a zdrojů hnědého uhlí o výhřevnosti nad 14 MJ/kg ukázaly na nedostatek tříděného hnědého uhlí ve všech variantách těžeb i na schodkovost bilance potřeb a zdrojů ostatních druhů „teplého“ hnědého uhlí (hruboprachů) pro teplárny. Obě doplňkové analýzy potvrdily výhodu uvedeného principiálního rozhodnutí ve vztahu k limitům, které lze ve stručnosti vyjádřit názorem, že je třeba jejich zrušení i pro důl ČSA.
Studie doložila vysokou závislost energetického hospodářství a ekonomiky Česka na hnědém uhlí. To je zdrojem energie s největším podílem v bilanci spotřeby primárních energetických zdrojů, v energetických mixech výroby elektřiny a centrálně vyráběného tepla. Díky tomu se Česko těší velmi nízké dovozní energetické závislosti, která patří k nejnižším mezi zeměmi Evropské unie.Ta v roce 2013 činila 27,9 procenta, při zahrnutí jaderného paliva mezi domácí zdroje, respektive 46,8 procenta při zahrnutí jaderného paliva mezi dovážené zdroje energie.
Studie rovněž ukázala, že dlouhodobou tendencí v potřebách hnědého uhlí je jejich pokles. Mezi roky 2020 a 2015 činí pokles potřeb 4,5 milionu tun. Mezi roky 2030 a 2020 pak 4,3 milionu tun, mezi roky 2040 a 2030 téměř deset milionů tun. S tímto poklesem bude hnědé uhlí snižovat svůj podíl na spotřebě primárních energetických zdrojů a v mixech zdrojů energie pro výrobu elektřiny a tepla a bude nutné hledat náhradu za ubývající hnědé uhlí.
Významným zjištěním, při mapování budoucích požadavků hnědého uhlí u jeho 47 největších spotřebitelů, byl poznatek, že tato skupina odběratelů hnědé uhlí nehodlá v rozhodující většině případů rezignovat na jeho užívání a předpokládá, že bude své zdroje provozovat na hnědé uhlí co nejdelší dobu.
Server iUHLI.cz přinese další materiály z analýzy a ohlasy odborníků, ekologů a politiků.
Analýza Petra Hlinomaze k roli uhlí ve státní energetické koncepci zde
Studii o uhlí si nechal zpracovat také ministr financí Andrej Babiš