Švýcaři žádají o uznání Koláčkova rozsudku

Antonio Koláček vinu odmítá, privatizace těžební MUS byla podle něj úspěšná i společensky prospěšná. Foto: facebook.com/MAITREACZ

Švýcarsko chce od Antonia Koláčka vymoci sumu, kterou má manažer podle tamního pravomocného rozsudku zaplatit za praní peněz z Mostecké uhelné společnosti (MUS). Požádalo proto Českou republiku o uznání a výkon svého rozhodnutí. Koláčkův advokát Bohdan Žáček na dotaz ČTK odhadl, že vzhledem k aktuálnímu kurzu by částka mohla dosáhnout i devíti miliard korun. Zopakoval, že Švýcarsko podle Koláčka porušilo zásady spravedlivého procesu.

Českou větev kauzy MUS projednává od listopadu 2018 pražský městský soud. Skutečnost, že se u obžalovaného Koláčka aktuálně zabývá také návrhem na uznání cizozemského rozhodnutí, zjistila ČTK z rozpisu soudních jednání. „Jde o rozsudek Švýcarského federálního trestního soudu, jímž byl uznán vinným ze spáchání trestného činu podvodu, nekalé správy a opakovaného praní špinavých peněz za přitěžujících okolností,“ sdělil mluvčí soudu Adam Wenig.

Návrh, který Švýcarsko podalo prostřednictvím českého ministerstva spravedlnosti, chtěl soud původně projednat toto úterý. Nakonec ale veřejné zasedání odročil na 4. října.

Kauza MUS: Ve švýcarském vězení je už i Klimecký

Ze Žáčkova vyjádření vyplývá, že Švýcarsko neusiluje o to, aby si Koláček v Česku odpykal 52 měsíců vězení, které mu v roce 2013 uložil soud v Bellinzoně. Předmětem návrhu je takzvaná konfiskační pohledávka Švýcarska proti Koláčkovi. „Švýcarská prokuratura žádá uznat a vykonat konfiskační trest z peněz zablokovaných pro české řízení a o převod těchto finančních prostředků do Švýcarska,“ uvedl obhájce.

Cizozemský trestní rozsudek musí pro své uznání v Česku splňovat několik podmínek – mimo jiné i to, že pro tentýž skutek nebylo proti totožnému člověku vedeno i stíhání v ČR, které už skončilo pravomocným rozsudkem nebo zastavením. I pokud české soudy rozhodnutí uznají, české ministerstvo spravedlnosti nemusí udělit souhlas s převzetím výkonu rozhodnutí, jestliže shledá „podstatné důvody“, kvůli nimž není převzetí vhodné.

Svědek: Vláda věděla, komu prodává MUS

Uznání i části švýcarského verdiktu by podle Žáčka pravděpodobně znamenalo, že Koláčkovo české trestní řízení by muselo být zastaveno. „Zákon v tomto případě nedává možnost obviněnému žádat o to, aby české řízení běželo dále,“ upozornil advokát. Koláčkova obhajoba přitom trvá na tom, že v českém řízení vyšly najevo důkazy, které vylučují finančníkovo odsouzení pro podvod na české vládě i způsobenou škodu. Právě údajný podvod byl podle švýcarského rozsudku takzvaným zdrojovým trestným činem k praní špinavých peněz na území Švýcarska.

Koláček vinu odmítá, privatizace těžební MUS byla podle něj úspěšná i společensky prospěšná. Švýcarský proces dlouhodobě kritizuje, řízení mělo podle něj řadu procesních vad – od jazyka, v němž bylo vedeno, přes nepřipuštění důkazů obhajoby, až po nemožnost řádného odvolání. Švýcaři Koláčka v roce 2019 vyzvali, aby u nich nastoupil do vězení. Manažer výzvu neuposlechl se zdůvodněním, že chce očistit své jméno před českými soudy. Česko ho do Švýcarska bez jeho souhlasu vydat nemůže.

Prodej státního podílu v MUS firmě Investenergy schválila v červenci 1999 vláda současného prezidenta Miloše Zemana. Česká obžaloba tvrdí, že Koláček, Petr Kraus, Jiří Diviš, Oldřich Klimecký a Marek Čmejla ovládli MUS jejími vlastními penězi. Údajně vytvořili nepřehlednou strukturu firem, aby zastřeli, že nejpozději od května 1998 vlastnili nebo měli pod kontrolou nadpoloviční většinu akcií MUS. Poté údajně vyčkali, až cena akcií klesla, a od státu odkoupili jeho podíl přes firmu Investenergy za výrazně nižší cenu. Česku tím podle státního zástupce způsobili škodu nejméně 3,2 miliardy korun. Lze předpokládat, že závěrečné řeči v české větvi kauzy zazní u soudu do konce letošního roku.