Doba čtení:2 m, 18 s
Podle předsedy Teplárenského sdružení Mirka Topolánka stát nákladnou transformaci teplárenství zatím odpovídajícím způsobem nepodporuje. Foto: Teplárenské sdružení

Modernizace tuzemských tepláren, jejichž provozovatelé budou muset do roku 2030 nahradit staré technologie spalující uhlí novými zdroji tepla i jeho rozvody, si vyžádá investice přes 200 miliard korun. Na konferenci Dny teplárenství a energetiky to v Olomouci řekl předseda Teplárenského sdružení Mirek Topolánek. Stát ale podle něj nákladnou transformaci teplárenství zatím odpovídajícím způsobem nepodporuje.

Hrozí, že modernizace tepláren kvůli průtahům při schvalování projektů nabere skluz, uvedl bývalý premiér Topolánek.

Stát pro jím vyžádanou a námi pochopenou transformaci teplárenství zatím neudělal v zásadě vůbec nic,” řekl Topolánek. Jako příklad uvedl, že kabinet dosud neschválil novelu zákona o obchodování s emisními povolenkami. Návrh reaguje na upravenou směrnici EU, která vyžaduje, aby veškeré výnosy z povolenek byly využity na ochranu klimatu. Vláda letos už dvakrát odložila projednání této novely k vůli rozporům ministerstev o dělení výnosů. Emisní povolenky nakupují elektrárny, teplárny a další průmyslové podniky, které vypouští do ovzduší skleníkové plyny, například oxid uhličitý. Letošní výnosy z povolenek budou podle odhadů přes 40 miliard korun.

Durčák: Odchod od uhlí nesmí být živelný

Transformace tepláren je financována pomocí dotací z modernizačního fondu, do kterého plyne právě část výnosů z emisních povolenek. Teplárny by v něm podle Topolánka měly mít k dispozici 100 miliard korun, kvůli poklesu cen povolenek to však ve skutečnosti bude zřejmě až o pětinu méně. „Není to ale dar státu. Teplárny v letech 2021 až 2030 do tohoto fondu podle našich propočtů zaplatí 160 miliard korun,” dodal Topolánek. Teplárny podle něj tedy z vlastních peněz dostanou zpět jen zhruba dvě třetiny na investiční akce, pomocí kterých přejdou od uhlí k ekologičtějším palivům.

Vrchní ředitel sekce ochrany klimatu ministerstva životního prostředí Petr Holub na konferenci uvedl, že kvůli poklesu cen povolenek se výnosy mířící do modernizačního fondu sníží z původně odhadovaných 100 miliard korun na 70 až 80 miliard. Dotace v hodnotě 70 miliard korun už jsou podle něj schváleny. Týkají se modernizačních projektů v celkové hodnotě 140 miliard. „Bude potřeba velmi cílit další výzvou, kam ty peníze zamířit, pokud se nezvýší cena povolenky nebo nebude tento program doplněn výnosy z dražeb emisních povolenek,” řekl Holub.

Do programů modernizačního fondu bylo podle Topolánka zatím přihlášeno 55 projektů tepláren, které počítají s dotacemi 74 miliard korun. Při posledním schvalovacím kole ale byly na popud Evropské investiční banky schváleny pouze čtyři ze 17 projektů. Pokud nebudou programy zaměřené na modernizaci tepláren z formálních důvodů včas odsouhlaseny, tak je podle Topolánka ohrožen termín odklonu tepláren od uhlí do roku 2030. Dodávky nových plynových turbín totiž zaberou několik let. Podle Topolánka také vázne provozní podpora tepláren i podpora produkce tepla z obnovitelných zdrojů s vyšším výkonem.