Turów: Vyberou se lokality pro měřící stanice

Podle ministryně Anny Hubáčkové odborníci vytipují místa pro měření hluku a kvality ovzduší a také se udělají nové vrty pro sledování hladiny podzemní vody. Foto: wikipedia.org

V návaznosti na uzavření dohody o řešení vlivů těžby v polském hnědouhelném dole Turów se brzy uskuteční vytipování míst pro měření hluku a znečištění ovzduší v příhraničí. Polsko by také do pěti měsíců mělo dodat projekt pozemního valu. Na setkání s médii to řekla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL).

Podle hejtmana Libereckého kraje Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) zlepší budoucí data z monitoringu v českém příhraničí i pozici obyvatel v případných sporech kvůli dopadům dolu na životní prostředí.

Hubáčková uvedla, že ministerstvo životního prostředí (MŽP) nyní překládá podklady, které obdrželo od Polska, ohledně těžby v dole Turów, včetně jejího rozsahu a data z monitoringu, které Česko dříve nemělo. Podle ministryně se brzy také uskuteční setkání odborníků a vytipování míst pro měření hluku a kvality ovzduší.

Zmocněncem pro Turów bude Pastvinský z MŽP

Pak se musí sejít odborníci a rozhodnout o vybudování dalších monitorovacích vrtů ve vztahu k sledování podzemních vod, hladiny podzemních vod,“ řekla. „Do pěti měsíců by nám polská strana měla předložit projekt zemního valu, který by měl sloužit ke snížení hluku. Tuto stavbu opět bude hradit polská strana,“ dodala.

Hejtman Půta zopakoval, že dohodu vidí jako správný krok, neboť dopady dolu na české území jsou realitou a místní chtějí znát stav životního prostřední, v němž žijí.

Nikdy v minulosti Česká republika nevybudovala v blízkosti státní hranice u Uhelné ani u Frýdlantu žádnou měřicí stanici, kterou by dokázala Polsku dokladovat, že dochází k porušování jakéhokoliv parametru životního prostředí,“ řekl hejtman. Data z měření bude podle něj možné použít pro případná vymáhání nápravných opatření po Polsku. Potřebné podklady podle hejtmana nyní k dispozici nejsou, neboť měření dopadů dolu byla spíš provizorní.

Smutný: Odstavit uhlí za 11 let je nereálné

Dost často se mluví o ohrožení vodního zdroje (obce) Uhelná. To je asi nejvíce pravděpodobná věc, která může v budoucnu nastat,“ poznamenal Půta. „I proto je připraven projekt na propojení tohoto vodního zdroje s vodním zdrojem Machnín,“ řekl. Popřel informace, že by se měl přivaděč stavět přes Jizerské hory.

Náměstek ministra zahraničí Martin Smolek později sdělil, že smlouva obsahuje mechanismus kontroly naplňování jejích podmínek. Ta strana, která zjistí, že druhá strana nějaký bod dohody neplní, se může obrátit na Soudní dvůr EU. A pokud druhá strana ani později pochybení nenapraví, může podle něj být uplatněna pokuta. Dodal, že pokud by Polsko vypovědělo smlouvu už za pět let, což je vyjednaná doba soudního dohledu, budou k dispozici ustanovení z mezinárodního práva. „Jsou to v zásadě všechna ta ustanovení, jako opatření protihluková, ochrana ovzduší a tak dále. Ta budou závazná pro Polsko až do skončení těžby. To je jasně tvrdý závazek. Akorát bude obtížněji vymahatelný, když tam nebude ta silná pojistka Soudního dvora,“ uvedl. Smolek byl ve vyjednávacím týmu české strany.

Smlouvu ohledně Turówu uzavřelo Polsko počátkem února s vládou premiéra Petra Fialy (ODS) a na základě ní poslalo Česku 45 milionů eur (zhruba 1,098 miliardy korun) jako kompenzaci za vliv těžební činnosti. Česko v návaznosti na to stáhlo žalobu u Soudního dvora Evropské unie.

Důl Turów zásobuje uhlím nedalekou elektrárnu, která je podle polské strany nezbytná pro zajištění energetické bezpečnosti země. Příhraniční oblasti v Libereckém kraji si vedle úbytku spodní vody stěžují také na hluk či znečištění prachem.