Doba čtení:2 m, 48 s
„Tak jako se každá země rozhoduje, jestli bude, nebo nebude mít armádu či vysoké školství, tak se může rozhodnout, jestli bude, nebo nebude energeticky soběstačná. Myslím si, že bychom energeticky soběstační být měli,“ řekl v rozhovoru server Finanční a ekonomické informace majitel energetické skupiny Sev.en Pavel Tykač.
„Když vidím predikce okolních států, tak se domnívám, že v hodinách a v situacích, kdy nám bude úzko, tak bude úzko i v okolních státech. A myslím, že nám nebudou moci pomoct, protože nebudou mít z čeho. Měli bychom proto o soběstačnost dbát. Myslím si, že se o ní rozhoduje právě teď,“ uvedl Tykač, podle nějž jde především o výstavbu nových jaderných zdrojů a rovněž náhradu stávajících uhelných elektráren.
„Řekněme, že ve špičce v zimě vyrábí Česko až k šesti tisícům megawatt každou hodinu z uhelných zdrojů. Ale ty už mají také svůj věk. Elektrárna v Počeradech, kterou vlastníme a která je největší českou uhelnou elektrárnou, je 52 let stará, je tedy z roku 1971. A elektrárna ve Chvaleticích, což je naopak nejmladší česká elektrárna, je pouze o čtyři roky mladší. Jenom z podstaty toho, že elektrárny už mají svůj věk, že odcházejí firmy, které jsou schopné udržovat a opravovat klíčové části, jako jsou řídicí systémy a podobně, a v neposlední řadě, protože uhlí pomalu dochází, je nutné řešit náhradu uhlí,“ vysvětlil majitel skupiny Sev.en.
Ten současně upozornil, že se neustále mluví o termínu uhelného konce, ale nic se nedělá pro nahrazení uhlí a uhelných zdrojů.
„Když si vezmete, co se u nás za posledních pět nebo deset let udělalo pro jejich náhradu, tak si myslím, že nejjednodušší a poměrně přesná odpověď je, že vůbec nic,“ konstatoval Tykač, podle nějž hrozí, že některé ze stávajících zdrojů už nebude možné udržet v chodu, protože to jejich technický stav už nedovolí. A nebudeme mít náhradu.
Podle Tykače je jedinou možnou náhradou za uhlí v krátkodobém horizontu zemní plyn. „Vysoutěžit tendry, nechat vítěze postavit plynové elektrárny. Když totiž vezmete v úvahu délku řízení a délku stavby, i to, že dodavatelé turbín jsou vyprodáni na mnoho let dopředu, pak si myslím, že deset let je celkem realistickou dobou. Na druhou stranu nejsem úplně přesvědčen o tom, že zrovna teď se někomu chce říct, tak super, jdeme do toho a v polovině třicátých let budeme v Evropě slavnostně uvádět do provozu nové fosilní bloky,“ upozornil Tykač.
Evropa podle něj musí být soběstačná, musí vybudovat dostatečné množství LNG terminálů. Obnovitelné zdroje totiž nefungují stabilně po celý rok a ukládání energie v potřebném objemu v podstatě dnes neexistuje.
Tykač rovněž varoval před velmi drahými řešeními. „Určitě bych se vyhnul šíleně drahým konceptům. Jako je v Česku ČEPS, tak v Německu jsou čtyři distribuční firmy, které mají plán investic, aby obnovitelnou elektřinu, jež se vyrobí na severu, rozvedly dovnitř Německa. A potřebují tudíž posílit sítě. Mají plán, že za příštích deset let investují 395 až 515 miliard eur do rozšíření distribučních sítí. Spočítal jsem, kolik jaderných reaktorů by za těch 400 miliard eur postavili. Došel jsem k závěru, že asi 40 nebo 50. Zdá se mi naprosto šílené, že se takové peníze vyhazují,“ řekl Tykač.