Uhelná komise nesmí pracovat v režii ekologů

Jaromír Franta první místopředseda Odborového svazu PHGN a předseda SOO CCG Most. Foto: OSPHGN

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) chce po vzoru Německa ustavit uhelnou komisi. O tom, zda a proč by v komisi měly být zastoupeny odbory, hovořil v rozhovoru s magazínem Horník Geolog Naftař první místopředseda Odborového svazu PHGN a předsedou SOO CCG Most Jaromír Franta.

Chcete se jako odbory účastnit prací uhelné komise?

Ano. Jsem přesvědčen, že odboráři by členy komise měli být podobně, jako je tomu v Německu. Ministr Brabec o vzniku komise hovořil i na zasedání tripartity. Ze strany odborů jednoznačně zaznělo, že chceme být členy komise. Odbory tam musí být stoprocentně hlavně z toho důvodu, aby někdo oponoval nepodloženým výpadům zelených aktivistů proti uhlí. Ti tam budou určitě zastoupeni jako nevládní organizace, jejichž činnost se dotuje ze státního rozpočtu.

Čtěte také:
Novinář se podíval na zoubek aktivistce
Brabec by uhelné zásoby neodepisoval

Podali jste ministru Brabcovi oficiálně žádost o členství v komisi?

Ano, veřejně jsme o něj požádali již na jednání tripartity. Od té doby nás nikdo oficiálně neoslovil. Náš odborový svaz zaslal dopis novému ministru průmyslu a obchodu Karlu Havlíčkovi, v němž jsme požádali o schůzku, na které bychom si vyměnili základní informace. V dopise jsme zdůraznili, že požadujeme účast v uhelné komisi – konkrétně, aby zde hornické odbory zastupovala moje osoba. Činíme kroky k tomu, abychom členy komise byli a mohli tak hájit zájmy uhlí a zaměstnanců těžebních společností.

Ministr Brabec uvedl, že uhelná komise by měla mít podobné personální obsazení, jako ta německá. Ta však neměla mezi svými členy ani jednoho čistokrevného energetika, ani nikoho od přenosové soustavy, prostě žádného skutečného odborníka, zato tři zástupce ekologických organizací. Nedopadne to tak i s českou uhelnou komisí?

Můžeme si vzít vzor z Německa pouze v tom, že ustavíme uhelnou komisi a tím by to mělo končit. Hlavně by v komisi měli být lidi, kteří nejsou politicky zpracovaní, a kteří nejsou zfanatizovaní zelenou vlnou, která běží po Evropě i v České republice. Aby ustanovení a práce komise měla vůbec smysl, musí být probíhající debata jejích členů především na odborné bázi a měla by se zakládat na reálných potřebách a možnostech naší republiky. Její členové by měli debatovat o tom, z čeho se bude vyrábět elektrická energie a teplo pro domácnosti a firmy, a to na odborné bázi. V žádném případě bychom se neměli dohadovat o názorech odtržených od reality, kterými nás obtěžují zelení fanatici, například, že se český energetický mix obejde zcela bez uhlí. To by byla jen ztráta času.

K uhelné komisi se již veřejně vyjádřily ekologické organizace, a to konkrétně Hnutí Duha, Greenpeace, Zelený kruh a Calla, které uveřejnily svoje představy o složení a práci uhelné komise. Jednou z jejich hlavních tezí je, že uhelné zdroje nesmí být nahrazeny zdroji jadernými. Vadí jim dokonce i plyn. Co si o tom myslíte?

Tyto teze nás zavádějí někam o tři století zpátky. Pokud zelení usilují o to, aby Evropané bydleli v jeskyních a jedli kořínky, tak mají možnost si to vyzkoušet na vlastní kůži. Ale neměli by těmito naprosto scestnými nápady otravovat veřejnost. Komise by měla jednat o tom, jaké máme energetické zdroje, kolik potřebujeme elektrické energie, abychom zajistili její dodávky pro průmysl a domácnosti a také, kolik za elektřinu a teplo budeme platit. To, co navrhují a požadují zelení, ohrožuje energetikou bezpečnost České republiky, průmysl a životní úroveň obyvatelstva.

Nedává se těmto ekologickým organizacím a aktivistům příliš mnoho pravomocí a mediálního prostoru? Když si uvědomíme, že se jedná většinou o laiky a skutečných odborníků na energetiku je mezi nimi poskrovnu, tak není divu, že většinou napáchají více škody než užitku.

Nemáme nic proti ochraně životního prostředí a přírody, a tím i zdraví populace. To odbory podporují. Pokud ale projdou záměry ekologických organizací v energetice, tak Česko nebude mít dostatek finančně dostupné elektrické energie a tepla, a to bude mít daleko větší dopad na zdraví lidí. Prostor ekologickým organizacím a aktivistům dali hlavně politici. Hodí se jim podporovat je, protože doufají, že od nich dostanou preferenční hlasy, aby postoupili na žebříčku popularity. Už i jim to ale přerostlo přes hlavu, protože zelení aktivisté soudními žalobami dokáží zastavit nebo oddálit výstavbu dálnic nebo obchvatů obcí a měst na mnoho let, čímž ničí zdraví místních obyvatel. Ale to ekologickým aktivistům vůbec nevadí, protože na zdraví lidí jim naprosto nezáleží. Zelení ekoteroristé útočí i na firmy. Organizují nedovolené vpády do firem, zastavují provoz povrchových dolů, šplhají na komíny elektráren a na velkostroje v lomech, kde se připoutají řetězy, a všechno jim projde. Pokud se jim a zfanatizované Evropské komisi podaří prosadit uzavření uhelných lomů a dolů, rozhodně světovému klimatu nepomohou. Země Evropské unie se totiž podílí na znečištění světového klimatu pouhými deseti procenty. Ve světě se ale ročně vytěží sedm miliard tun uhlí, většina z toho v Číně, Rusku, Indii, USA a Austrálii, zatímco v Evropě se vytěží a spálí minimum tohoto množství. V uvedených velmocech si politici zelené organizace příliš k tělu nepřipouštějí. Proto bych našim ekologickým organizacím doporučil, pokud chtějí zachraňovat planetu, tak aby to zkusili v Číně, Americe nebo v Rusku.

Jednali jste o této problematice například s kolegy z Německa?

Zúčastnili jsme se několika debat s odborníky, kteří se točí kolem uhelného průmyslu v Německu. A ti nás informovali, že v Německu má uhelná komise prapodivné složení a dopředu zadaný výsledek. Proto nás varovali, abychom si z Německa v tomto ohledu nebrali příklad. „My už máme s naší Energiewende nyní velké problémy,“ říkali. Je to skoro deset let, co se v Německu začal rodit ambiciózní plán energetické proměny, podle kterého se má Německo vzdát uhlí do roku 2038 a jádra dokonce do roku 2022. Německo má ale již dnes kvůli této zvrácené politice nejdražší elektrickou energii v rámci EU. Lidem a firmám to hodně vadí a bouří se. Za posledních pět let stál přechod na obnovitelné zdroje německou státní kasu asi 32 miliard eur ročně a bude hůř. Jak tvrdí autor komentáře Forbesu, obnovitelné zdroje jsou nákladné na finanční zdroje i půdu, trpí neduhy a snaha exportovat je do rozvojových zemí se může ukázat jako devastující. Solární farmy zabírají 450krát víc půdy než jaderné elektrárny a větrné elektrárny 700krát území víc než například nádrže na zemní plyn, aby přitom vyrobily stejné množství energie. Podle komentáře přechod na obnovitelné zdroje byl předem odsouzen k zániku, protože moderní lidé se odmítají vrátit do předmoderního života. Zelení aktivisté v Česku ale stále tvrdí pravý opak. Proto je nelze brát vážně.

Může si Česká republika na základě uvedených faktů sama rozhodnout, kdy přestane těžit a používat uhlí, bez ohledu na rozhodnutí německého souseda a tlaku zelených?

Samozřejmě, že může o svém nerostném bohatství rozhodovat, a to rozhodnutí by mělo vést k tomu, že uhlí bude mít své nezastupitelné místo v energetickém mixu, protože ještě hodně dlouho, pokud někdy, bez něho nebudeme schopni pokrýt naše potřeby. Jaderné elektrárny stárnou, nové bloky jsou v nedohlednu, plyn musíme dovážet, obnovitelné zdroje jsou doplňkový a nestabilní zdroj. Pokud nechceme být v područí Evropské unie, pokud nechceme ohrozit bezpečnost naší země, ale naopak chceme zajistit dostatek finančně dostupné energie a tepla pro náš průmysl a domácnosti, tak se nemůžeme svého vlastního a dostatečného zdroje, tedy kvalitního uhlí, jen tak ze dne na den zbavit.

Existuje pro Česko reálný termín, kdy přestane používat uhlí v energetice, teplárenství a průmyslu?

Reálný termín je tak daleko, že není reálný. Dokud budou Evropské unii vládnout ekofanatici a v naší politice taktéž, nebo se politici nechají zelenými nekriticky ovlivňovat, tak se odstavení uhlí můžeme dočkat brzy. Česko ani Evropa svými nesmyslnými, nejenom kjótskými, protokoly a dalšími destruktivními opatřeními planetu nezachrání. V Evropě se vytěží a spálí pouze zlomek světové produkce uhlí. Všeobecně jsem přesvědčen, že fanatické tažení zelených proti uhlí se nám do budoucna nevyplatí, bude mít katastrofální dopady na tuzemskou energetiku a energetickou nezávislost. Cesta k nápravě bude potom dlouhá a drahá a ekofanatici si posléze najdou jiný cíl k destrukci. Bohužel, negativní dopady pocítí průmysl, a především řadoví občané.

Mohlo by vás zajímat:
Z Dolu Bohumír je hornické muzeum
VIDEO: Znáte toto unikátní hornické muzeum?
Podkrušnohorské muzeum opravilo parní těžní stroj