Doba čtení:2 m, 13 s
Výběžek kladenské uhelné pánve, zvaný také Kounovská sloj, je znám tím, že se zde v nadloží nachází tvrdý hořlavý lupek zvaný švartna (z německého Schwarte). Keltové ze švartny vyráběli dokonce šperky.
Jedná se o hořlavou zuhelnatělou vodní usazeninu rostlinných a živočišných zbytků, někdy i s příměsí jílu a písku. Švartna tvořila v nadloží černého uhlí asi deseticentimetrovou vrstvu, velmi odolnou proti zlomení. Tato živičnatá břidlice obsahovala často zbytky dávných živočichů (zuby žraloků), někdy i zrníčka jantaru.
Čtěte také:
VIDEO: Bochníček projede všude
Další krok k těžbě ve vesmíru
Rozdrobená švartna se ze šachty vyvážela na haldy jako odpad (mergl). Velké kusy se používaly jako plotny na dláždění zápraží selských stavení nebo krytí můstků. I když měla švartna vysokou výhřevnost, k pálení se nehodila, protože značně poškozovala topeniště a rošty.
Keltové používali švartny jako suroviny k výrobě šperků a drobných užitkových předmětů. Kromě náramků vyráběli i menší zdobené kroužky, prsteny, korále a přesleny sloužící k předení. Na našem území se lokality kolem Nového Strašecí a Slaného staly díky švartně jakýmsi keltským centrem tohoto „černého šperkařství“. Dodnes je možné ukázky švartnových náramků vidět například v muzeu ve Slaném.
Co je to Lupek?
Lupek je sedimentační hornina vzniklá usazením vrstev jílovce na dně prehistorického moře ve všech geologických obdobích. Podstatnou část lupku tvoří jílový minerál kaolinit. V Českých zemích se lupek těžil a těží například v kladensko-rakovnické pánvi nebo na Velkoopatovicku (už uzavřené doly Anna a Prokop, těžba probíhá ještě na dole Březinka). Lupek je hornina tvořící vrstvy a lupeny, jež lze snadno oddělit v pravidelných útvarech. Na rozdíl od jílu je lupek pevný, ale po zpevnění přechází v jílové břidlice. Po přeměně se formuje do fylitu.
Mohlo by vás zajímat:
Polský Krakov otestuje modré uhlí
Podvalník prověřil i tank
VIDEO: Jak se baví bagry po práci