Doba čtení:1 m, 44 s
Rovenský
Podle Rovenského uhlobaroni drtivě zvítězili. Foto iUHLI.cz

Vedoucí energetické kampaně Greenpeace Jan Rovenský zkritizoval vládu za schválení nařízení, kterým zvýšila úhradu z vydobytého nerostu u hnědého uhlí na dvojnásobek, tedy o 100 procent oproti původní sazbě. Odboráři, analytici a zástupci těžebních firem mají jiný názor. 

Uhlobaroni drtivě vyhráli. Vláda jeho schválením vědomě zabouchla dveře k nápravě současného stavu na dalších 5 let,“ uvedl Rovenský, který naráží na to, že vláda může poplatky z vydobytého nerostu zvyšovat pouze jednou za pět let. Důvodem je stabilita podnikatelského prostředí, které je obzvláště v těžebním sektoru velmi citlivé na jakékoli zvyšování daní či poplatků. Ve světle situace v OKD se podle odborářů, analytiků a zástupců těžebních firem jedná o stabilizační řešení. „Z našeho pohledu jde o vyvážený kompromis, který zajišťuje na jasně definované období stabilitu firmám, ale také regionu, ve kterém podnikáme,” komentoval vládní nařízení David Vidomus, vedoucí komunikace a vnějších vztahů Czech Coal Group, která těží na Mostecku v lomu Vršany. Podle Vidomusových slov skupina ročně dobrovolně podporuje města a obce na Mostecku prostřednictvím společnosti Vršanská uhelná v řádu desítek milionů korun.

Čtěte také:
Mládek vyvlastňuje, aktivisté zuří
Uhlí z ČSA jednou využito bude

Hlavním cílem schválené úpravy horního zákona bylo zvýšení podílu státu plynoucího z poplatků za povrchovou těžbu hnědého uhlí. Podíl státu novela zvyšuje na 67 procent a podíl obcí snižuje z nynějších 75 procent na 33 procent. Pětiletá fixace poplatků je v zákoně proto, aby těžebním firmám zajistila alespoň elementární stabilitu a možnost plánování.

Podle důvodové zprávy zákona má změna v poplatcích od příštího roku přinést do státní pokladny o 427 milionů korun více než v roce 2013. Na příjmy rozpočtů obcí má mít podle vlády kvůli zvýšení plateb neutrální dopad. V roce 2013 získaly obce z poplatků zhruba 450 milionů korun a státní rozpočet 150 milionů korun. Ze samotné těžby hnědého uhlí šlo obcím asi 200 milionů Kč a státu 66 milionů korun.

Mohlo by vás zajímat:
Mostecko bez uhlí aneb Apokalypsa 2030
Top 10 uhelných událostí v ČR za rok 2015
Propuštěné horníky musí zvládnout pracák