Doba čtení:1 m, 45 s
V březnu zemřel hlavní tahoun Sokolovské uhelné František Štěpánek. Foto: suas

V posledních týdnech navždy odešly hned tři významné postavy uhelného byznysu. Nejprve v březnu zemřel hlavní tahoun Sokolovské uhelné František Štěpánek, necelé tři týdny poté její bývalý akcionář a dříve dlouholetý zaměstnanec Jan Kroužecký a před pár dny boj s rakovinou prohrál Štěpánkův blízký přítel, podnikatel v energetice a strojírenství Martin Ulčák.

František Štěpánek, hlavní postava těžařské skupiny Sokolovská uhelná a 32. nejbohatší Čech, si údajně sáhl na život. Důvodem měly být nedobré vyhlídky uhelného byznysu, které se jeho firmy, jejíž ziskovost jde rychle dolů, dotýkaly, a také jeho zdravotní obtíže.

Čtěte také:
Majitel Sokolovské uhelné Štěpánek zemřel
Zemřel další bývalý spolumajitel Sokolovské uhelné

Jan Kroužecký firmu koupil spolu s Jaroslavem Rokosem a Františkem Štěpánkem v roce 2004. O rok později se jejich vztahy rozpadly. Po vzájemné rozepři musel Kroužecký ze skupiny odejít a vliv na ní měl pouze jako minoritní třicetiprocentní akcionář. Rozhořela se tak válka o cenu jeho podílu. Spor byl ukončen v roce 2015, kdy František Štěpánek spolu s Jaroslavem Rokosem podíl vykoupili.

Martinu Ulčákovi bylo teprve 56 let. Jeho úmrtí přišlo zhruba měsíc poté, co zemřel jeho blízký přítel a obchodní spojenec František Štěpánek. Podle společných přátel právě Štěpánkova smrt Martina Ulčáka velmi zasáhla, současně řešil složitou záchranu strojírenských firem z někdejší skupiny Vítkovice a dlouhodobě byl pod velkým psychickým tlakem.

Poslední svazový šéf socialistické mládeže patřil mezi vlivné muže českého byznysu s přesahem do energetiky, strojírenství či těžby uhlí. Měl blízko k Václavu Klausovi i Miloši Zemanovi. Jejich vztah se zhoršil poté, co Zeman odvrhl svého dlouholetého spolupracovníka a lobbistu Miroslava Šloufa.

Těžko soudit, zda spolu úmrtí souvisejí více, než jen tím, že všechny tři muže pojily byznysové či osobní vazby. Jisté však je, že velký byznys s sebou nese také velký tlak. V případě uhelného sektoru je zde současně dlouhodobá kampaň, která jej označuje za špinavý a patřící do minulosti. Řada zemí od využívání uhlí upouští. V České republice se z něj však stále vyrábí zhruba polovina elektřiny a většina dálkově dodávaného tepla.