Úkolem ČNB není boj s klimatem

Viceguvernér České národní banky Marek Mora je přesvědčen, že centrální banka nemá být nástrojem boje proti změnám klimatu. Foto: ČNB

Centrální banky jsou vyzývány, aby se zapojily do boje proti změnám klimatu svojí devizovou politikou či aby protežovaly zelená aktiva. Podle viceguvernéra ČNB Marka Mory by toto ale nemělo být jejich úlohou. Uvedl to v rozhovoru pro Lidové Noviny.

Nelíbí se nám, že jsou centrální banky vyzývány k tomu, aby samy bojovaly proti klimatickým změnám. Za sebe říkám, že centrální banka nemá být nástrojem takového boje. Existují tu tlaky, aby například braly zelená aktiva jako zástavu k měnovým operacím. Nebo se prosazuje, aby byla při nákupech protežována zelená aktiva, například zelené dluhopisy. Také se uvažuje o tom, aby se nakupovaly tzv. zelené investice do devizových rezerv. Poslední a nejhorší věc je, aby se tento druh aktiv zvýhodňoval v účetnictví a při regulaci komerčních bank. Tedy aby k nim centrální přistupovala měkčeji. Zatím jsme ujišťováni, že to se nestane. Pokud to ale dělají soukromé banky dobrovolně, tak s tím moc dělat nemůžeme a snažíme se být vůči nim neutrální,“ uvedl Mora. „Existuje síť s názvem Network for Greening the Financial System. Byli jsme neformálně vyzváni, aby se k tomu ČNB připojila. Jsme k tomu ale extrémně zdrženliví,“ dodal.

Čtěte také:
Petříček: Máme právo na vlastní energetický mix
Světové emise rostou, OZE navzdory

Mora upozornil, že se stále vedou spory, které zdroje jsou vlastně „zelené“. Typickým příkladem je jádro.

Máte ale i jiné příklady. Třeba elektromobilita či solární panely. Také nevíme, jakou ekologickou zátěží bude jednou likvidace fotovoltaických článků či baterií z elektromobilů,“ upozornil viceguvernér.

Varuje před tím, že se tato politika může zvrhnout, což může vést k negativním dopadům na ekonomiku. „Může se stát, že kromě snahy o krátkodobou maximalizaci zisku bude dalším cílem maximalizovat i „zelené dobro“. Banky si uvědomují, že klimatická změna je velké politické téma. Možná se snaží předejít tomu, aby je k tomu někdo v budoucnu tlačil třeba uvalením daně či regulatorním předpisem. Pokud by se to dostalo do extrému, tak to může mít dopad na fungování některých ekonomik. Nejde jen o to, že úvěr nemusí dostat firma, která staví například jadernou elektrárnu, ale i firma, která staví uhelnou elektrárnu,“ vysvětlil Mora.

Vzpomeňte si, kolik máme v Česku významných firem, které se věnují uhlí. Pokud je odstřihneme od financování, tak to může být velký problém. Pokud by se například stalo to, co se teď údajně děje například v Nizozemsku, kde se jako zástava hypotéky berou jen budovy s dvěma či třemi nejvyššími stupni energetické náročnosti, tak by nám tu nejspíš zkolaboval hypoteční trh. Takže pokud by se to dělalo necitlivě, může to být brutální zásah,“ varoval Marek Mora.

Mohlo by vás zajímat:
V Brazílii nalezli obří smaragd za 10 miliard korun
Služební auto obra Koloděje
Jsme fosilní civilizace. A ještě dlouho jí budeme