Doba čtení:2 m, 26 s
Po celé krušnohorské krajině jsou rozptýlené pozůstatky soustavné těžby a zpracování rud, které vznikaly více než 800 let. Na výjimečnou hodnotu této krajiny by lidé měli brát ohled, uvedl v rozhovoru pro idnes.cz autor české části dokumentace k žádosti o zápis zdejšího hornického regionu na Seznam světového dědictví UNESCO Michal Urban.
„V hlavních důlních revírech, jako byl u nás Jáchymov, Boží Dar, Abertamy, Horní Blatná, Krupka a další, je koncentrace pozůstatků skutečně veliká,“ vysvětlil Urban, ředitel společnosti Montanregion Krušné hory – Erzgebirge. „Máme jich tady tisíce, které jsou stále v krajině patrné. A to je právě jedním z hlavních důvodů, proč UNESCO přiznalo Krušným horám výjimečnou světovou hodnotu,“ dodal.
Čtěte také:
Uhelný důl v Srbsku vydal římský poklad
Budou jednou české firmy těžit ve vesmíru?
Celkově má podle Urbana tato památka UNESCO jak v Česku, tak v Sasku 6766 hektarů, to znamená přes 67 čtverečních kilometrů. Z této plochy připadá na Česko něco málo přes polovinu, tedy více než 36 čtverečních kilometrů.
„S výjimkou Rudé věže smrti, což je národní kulturní památka, na kterou se vztahuje maximální forma ochrany, jde u všech ostatních součástí památky UNESCO u nás o takzvané krajinné památkové zóny. V nich se pak nacházejí i jednotlivé kulturní nebo národní kulturní památky, které s hornictvím souvisejí. Kromě toho jsou historická jádra Jáchymova, Horní Blatné a Krupky už od roku 1992 městskou památkovou zónou. Tam ale v zásadě problém při aplikaci památkové ochrany nevzniká,“ vysvětlil odborník.
Podle něj se jak obyvatelé, tak památková péče už se s principy ochrany za tu dobu naučili pracovat. Trochu jiná je ale situace v případě krajinných památkových zón. Ty sice byly vyhlášené už v roce 2014, ale někdy obyvatelé ani nevědí, že nějaký objekt v památkových zónách mají. K tomu někdy i směřují stížnosti z jednotlivých obcí, že památková péče při posuzování stavebních záměrů nepostupuje vždy úplně jednotně.
„Ale to, co je speciálně hlavně chráněné s ohledem na výjimečnou světovou hodnotu Krušných hor, je vlastní hornická krajina obsahující pozůstatky po těžbě, jako jsou portály štol a šachet, haldy, pinky, vodní příkopy, vodní nádrže, rýžoviště, důlní areály, třeba i staré cesty, které vedly k dolům. To je to hlavní, kvůli čemu byly Krušné hory na Seznam UNESCO zapsány. Samozřejmě objekty speciálně v historických horních městech výjimečnou světovou hodnotu také dokládají, pokud mají něco společného s hornictvím, ale nelze to brát úplně šmahem,“ zdůraznil Urban.
Primárně UNESCO sleduje, aby zůstaly zachované hlavní znaky hornické krajiny, kterými jsou Krušné hory výjimečné. Z hlediska české památkové ochrany, pokud se jedná o památkové zóny, je primárně chráněna také historická hornická krajina. Ochrana se vztahuje ale také na zástavbu v obcích, a je tedy třeba při posuzovaní stavebních záměrů, ať už jde o novostavby nebo rekonstrukce, přistupovat k nim s ohledem na historický ráz zástavby v těchto oblastech.