Doba čtení:3 m, 51 s
Státní podnik Diamo včera v Trojanovicích na Novojičínsku zahájil likvidaci černouhelného Dolu Frenštát. Z dolu, v němž se uhlí nikdy netěžilo, havíři symbolicky vyvezli poslední okov, tedy nádobu určenou k přepravě materiálu i lidí. Zasypávání těžních jam začne v září, řekl novinářům ředitel odštěpného závodu Darkov podniku Diamo Josef Lazárek.
Diamo beskydský důl spolu s dalšími utlumovanými šachtami převzalo od těžební společnosti OKD před dvěma lety. Obec Trojanovice připravuje rozvojový projekt Cérka na nové využití areálu.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl, že na rozdíl od jiných míst v kraji, kde má hornictví staletou tradici, se lidé v oblasti Frenštátu s potenciální těžbou nikdy neztotožnili. Okolní samosprávy a spolky léta bojovaly proti možnému zahájení těžby a usilovaly o likvidaci dolu.
Diamo řeší budoucnost podzemí po těžbě uhlí
„Myslím si, že to období nejistoty bylo příliš dlouhé, a jsem rád, že se rozhodlo tak, jak se rozhodlo. Myslím si, že z hlediska i kvality života a budoucího využití této lokality to bylo rozhodnutí správné,“ řekl Stanjura.
Hlavními důvody pro likvidaci Dolu Frenštát bylo jeho dlouhodobé nevyužívání k těžbě, s tím související vysoké náklady na jeho udržování a rovněž povinnost provozovatele provést při trvalém zastavení provozu v dole jeho likvidaci. „Důl se již čtvrt století nachází v konzervačním režimu, což ročně přináší náklady zhruba 40 milionů korun. Věnovat takovou částku za udržovací režim bez jasné perspektivy tak nepovažuji za efektivní,“ uvedl Stanjura.
Zásoby uhlí byly už před 20 lety odepsány, od roku 1995 je důl v konzervačním režimu. Přípravu likvidace zahájila už před převodem na Diamo společnost OKD. Likvidaci jam povolil báňský úřad v září 2021. Na zasypání dolu bude použito zhruba 200.000 tun hlušiny.
Růst ceny plynu je prý jen sezónní výkyv
Lazárek řekl, že nyní se připravuje finální montáž technologie na zasypání jam. „Odzkoušíme to 11. září a 12. naplno sypeme. Vlastní sypání je proces velmi krátký, tři neděle a máme zasypáno. Po zásypu nezpevněným zásypem ale přijde další část, zhruba 70 metrů betonového špuntu, zátky, a na závěr poklop, který by měl zůstat uvnitř prostoru těžní věže,“ řekl Lazárek.
Po zasypání jam budou následovat demolice některých povrchových objektů a sanační a rekultivační práce. Náklady na likvidaci dolu dosáhnou asi 155 milionů korun, jejich výši ale můžou ovlivnit například ceny energií a materiálů. Důl má být zlikvidován do roku 2027.
Výstavba Dolu Frenštát začala v roce 1981. Uhlí se v něm ale nikdy netěžilo. Po většinu své existence byl důl v konzervačním režimu, což znamená, že tam bylo zajištěno trvalé větrání, čerpání přitékajících vod, dělaly se pravidelné prohlídky a údržba jam a obslužných provozů.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) řekl, že na místě dolu vznikne brownfield, který se bude dát využívat i s přispěním peněz z Operačního programu Spravedlivá transformace. „My už v září vypíšeme výzvu na infrastrukturu, kterou by tady měla být standardní zařízení, jako jsou vodovody, kanalizace, plynovod, prostě nastavení tohoto poměrně velkého, asi pětadvacetihektarového území, které potom bude moct být využito pro kombinaci bydlení, podnikání, inovačního potenciálu a vzdělávání,“ řekl Hladík.
Itálie opustí uhlí už za rok. Pokud nezdraží plyn
Starosta Trojanovic Jiří Novotný (Naše Beskydy – SNK) řekl, že nyní začne projektování, nejprve půjde o experimentální terénní pracoviště Ostravské univerzity. „Potom tady máme soukromou základní a mateřskou školu, které věříme, že se dál bude rozvíjet i na střední školu. Budeme projektovat veřejné prostranství, rekonstrukci těžních věží, kde například z jedné chceme mít řemeslný pivovar a druhá bude spíše jako vyhlídka,“ řekl Novotný.
V areálu má vzniknout i komunitní centrum, obchody, služby. „To je základ, na kterém chceme stavět další budoucí rozvoj, protože nechceme z toho udělat jenom rezidenční oblast, anebo jenom průmyslový park. Chceme, aby tady byly všechny funkce,“ řekl starosta. Uvedl, že s Diamem už má obec vyjednaný převod pozemků. „Máme vlastně smlouvu o smlouvách budoucích a ta znamená, že víme, jak vyřešíme majetkoprávní vztahy,“ řekl Novotný.
Lazárek řekl, že uhlí se už v oblasti nikdy těžit nebude, ale intenzivně se zabývají legislativou pro stanovení dobývacího prostoru pro těžbu zemního plynu. „Na uhelné sloje je tady vázáno naprosto reálným vlastním odhadem deset miliard kubíků zemního plynu, což je určitě velmi zajímavý objem v energetické situaci, v jaké se nacházíme,“ řekl Lazárek.
Muselo by se podle něj obnovit či připravit několik vrtů, samotná těžební stanice pak zabírá místo většího obývacího pokoje. „Je to, myslím si, ložisko, které může regionu přinést značné prostředky. Podstatné je, že to opravdu nespouští žádnou významnou, výraznou, těžkou ekologickou zátěž,“ řekl Lazárek.