
Sedmimilionové Srbsko, země v srdci Balkánu, hodlá i v budoucnu spoléhat na energetické využívání svých významných zásob snadno vytěžitelného hnědého uhlí. Ty jsou odhadovány na více než 7 miliard tun. V Evropě má víc hnědouhelných zásob jen Německo a Turecko.
V současné době se ze srbského hnědého uhlí vyrábí 71 % elektřiny. Vodní zdroje se podílejí na 27 %, nepatrné objemy připadají na zemní plyn a energii z větru. I přes mohutné investice do budoucího využívání obnovitelných zdrojů energie, hnědé uhlí zůstane pro srbskou energetiku hlavním zdrojem, napsaly Hornické listy.
Těžbu, úpravu a dopravu uhlí, výrobu elektřiny, správu distribuční soustavy i obchod s elektřinou zajišťuje státní podnik Elektroprivreda Srbije – EPS. Má celkem 8 divizí pro produkci elektřiny a těžbu hnědého uhlí. V důsledku občanské války v Jugoslávii nemůže Srbsko využívat své těžební a energetické provozy v Kosovu/Metohiji.
I přes vyhlášení nezávislosti Kosova v roce 2008 Srbsko stále trvá na tom, že jde o jeho suverénní území. EPS zaměstnává přes 29 tisíc lidí (mimo Kosova) a má 3,5 mil. zákazníků. Je to největší firma v Srbsku. Instalovaný výkon všech jejích elektráren představuje 7 401 MW, z toho hnědouhelných 4 079 MW a vodních 2 986 MW. Zbytek připadá na kogenerační plynové elektrárny a větrné farmy.
Čtěte také:
V Srbsku staví novou uhelnou elektrárnu
Němcům chybí tisíce kilometrů drátů
Těžba srbského hnědého uhlí je provozována povrchovým způsobem ve dvou revírech – Kolubara a Kostolac. Průměrná výhřevnost představuje 7 850 kJ/kg. Roční produkce z obou revírů v posledních letech dosahuje 38 mil. t.
Revír Kolubara se rozkládá na ploše 600 km2. Jeho čtyři povrchové doly dávají 75 % celkové srbské hnědouhelné produkce. Příkryvný poměr objemu skrývky vůči vytěženému uhlí je vcelku příznivý – 2,5 m3/t. Produkce ze všech 4 lokalit prochází dvěma úpravnami uhlí a dál se dostává kolejovou dopravou do přilehlé elektrárny TPP Kolubara i do vzdálenějších elektráren TPP Nikola Tesla a TPP Morava. Celkový výkon těchto elektráren dosahuje 3 141 MW.
Pro perspektivní rozvoj revíru probíhá příprava výroby v nové těžební lokalitě Field E (400 mil. t zásob), která nahradí dosluhující lom Field D. Podle plánu bude ročně těžit 12 mil. t. V roce 2017 bylo úspěšně rozšířeno dobývací pole lomu Field G se zásobami 36,5 mil. t kvalitního hnědého uhlí. A v roce 2019 byla po několika měsících odklizu skrývky zahájena těžba uhlí na novém lomu Radljevo (zásoby 350 mil. t, roční těžba 13 mil. t). Těmto novým lokalitám slouží infrastruktura, jejíž relokace z původních provozů byla dokončena v roce 2019.
Menší revír Kostolac (50 km2) zajišťuje 25 % srbské hnědouhelné produkce, kterou zá‑ sobuje elektrárnu TPP Kostolac A a B (310 a 700 MW). Příkryvný poměr dosahuje 4,5 m3/t. V prosinci 2014 uzavřela srbská vláda dohodu s čínskou EXIM BANK OF CHINA o půjčce 715,6 mil. dolarů na projekt výstavby nového bloku 350 MW v elektrárně TPP Kostolac a na rozšíření roční těžby lomu Drmno z 9 na 12 mil. t/rok. Výstavba nového bloku bude dokončena a odevzdána do provozu v roce 2021.
To pomůže Srbsku stabilizovat energetický systém stárnoucích tepelných elektráren při respektování ekologických standardů Evropské unie (Srbsko není členským státem EU). Je třeba dodat, že Elektroprivreda Srbije (EPS) investovala v letech 2016–2019 zhruba 320 mil. EUR do projektů modernizace a ochrany životního prostředí. Především se jednalo o odsíření a vybavení elektráren elektrostatickými filtry, modernizaci popílkového hospodářství a čištění odpadních vod. Roste podpora využití obnovitelných zdrojů – v květnu 2019 uvedla EPS do provozu větrnou farmu Čibuk 1 (158 MW) a v srpnu následovala farma Kovačica (104,5 MW). Oba projekty financovala Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Německá banka KfW zase podpořila výstavbu větrné farmy (66 MW) přímo v hnědouhelném revíru Kostolac.
Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Jak se rodí kolosy na čtyřech kolech
Rypadlo váží jako 2700 škodovek
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu